Odborník z Akademie věd: Počty nakažených covidem budou vyšší v únoru a v březnu

„Vypadá to, že špička podzimní a zimní situace byla mezi Vánocemi a Novým rokem, teď to pomalu klesá,“ vysvětlil. Nemocných loni bylo mírně víc než v roce 2022, ale podstatně méně než před dvěma lety. V nemocnicích je zhruba 400 nakažených.

„Z covidu se stalo normální infekční onemocnění, ale musíme si uvědomit, že je to v současnosti nejvíc smrtelná choroba. Denně umírá zhruba deset lidí, což není úplně málo,“ řekl.

Situace je podle něj pod kontrolou díky tomu, že je dostupná vhodná léčba a očkování. Přestože alespoň základní očkování má 65 procent populace, loni se podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) nechalo přeočkovat jen asi 370 tisíc lidí, většina poněkolikáté, nově zahájilo očkování 1700 osob.

„Už je asi málo lidí, kteří virus buď nedostali, nebo nejsou očkovaní, takže nějaký typ protilátek mají,“ poznamenal.

Data MZd evidují 450 tisíc osob, které měly covid už více než jednou. „Jsou lidé, kteří mají k onemocnění větší dispozice, virus prodělali už několikrát,“ dodal.

Podle vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) z tohoto týdne jsou doporučení ohledně očkování stejná jako u chřipky, tedy opakovat pravidelně před každou sezonou respiračních nemocí. Doporučení je hlavně pro seniory nebo chronicky nemocné.

„Očkování sníží pravděpodobnost těžkého průběhu, ale i takzvaného long-covidu, tedy delších následků než několik málo dnů, což je pro koronavirus typická vlastnost,“ řekl Pačes. Jako long-covid lékaři označují například dýchací nebo neurologické potíže, problémy se spánkem nebo chronickou únavu. Přetrvávat může i ztráta chuti nebo čichu.

Jiné než na začátku epidemie před necelými čtyřmi lety jsou i příznaky nákazy. „Virus trochu mění své chování. V současnosti se projevuje nejen hlubokým kašlem, ale například i průjmy,“ dodal s tím, že dál na něj spolehlivě fungují antigenní testy včetně domácích.

Ty se do statistik MZd nezapočítávají, evidují se jen ty provedené zdravotníkem. Od začátku ledna bylo evidováno více než 33 tisíc antigenních testů a 4700 testů metodou PCR. Před rokem byly počty PCR testů zhruba dvojnásobné, antigenními testy se ale testovalo méně. V lednu 2022 bylo PCR testů v pracovních dnech 20 tisíc až 30 tisíc.

„Není to tak, že by se testovat úplně přestalo, jenom se to dostalo na úroveň ostatních infekčních onemocnění,“ doplnil Pačes s tím, že z hlediska léčby je takový způsob adekvátní. Lepší testování by ale umožnilo lepší přehled o šíření viru odborníkům, jako jsou virologové nebo epidemiologové.

Například Státní zdravotní ústav (SZÚ) podle poslední zprávy od 8. listopadu loňského roku sekvenoval 161 vzorků, u kterých přesně určil typ varianty koronaviru, který se šíří. Nejčastější byla velmi nakažlivá varianta JN.1, která vychází ze starší varianty pirola a BA.2.

Výrazně omezené je také testování odpadních vod. Např. Výzkumný ústav vodohospodářský na webu uvedl, že monitoring ukončil v prosinci 2022.

„Aktuální údaje o objektivním výskytu covidu-19, vycházející z množství jeho specifického markeru v odpadních vodách, lze získat již pouze z údajů z jiných evropských zemí, v nichž monitoring odpadních vod pokračuje,“ napsal. Robert Koch Institut v sousedním Německu poslední data publikoval v červnu 2023.

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) poslední výsledky zveřejnily v lednu 2023. Do budoucna se podle firmy počítá na úrovni EU s testováním dvakrát ročně. „Evropská komise do svého návrhu revidované směrnice o čištění městských odpadních vod doplnila povinnost od roku 2026 na velkých čistírnách odpadních vod nad 100 000 ekvivalentních obyvatel provádět minimálně dvakrát ročně právě monitoring SARS-CoV-2,“ sdělila firma.