Hlavní obsah

Nový radar lépe ukáže, kde opravdu prší

Novinky, Filip Šára

Snímky z meteorologických radarů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dnes používá díky internetu a mobilním aplikacím široká veřejnost, aby zjistila, zda bude pršet, či nikoli. Ne vždy je ovšem jasné, zda na daném konkrétním místě skutečně „sprchne“, nebo jen přechází dešťová oblačnost a kapky na zem nakonec vůbec nedopadnou. Nové zobrazení radarových dat jménem MAX Z (mask) má proto zohledňovat dopad srážek na zemský povrch.

Foto: ČHMÚ

Ukázka nového radarového produktu MAX Z (mask)

Článek

V současnosti nejčastěji využívaným produktem je maximální radarová odrazivost ve vertikálním sloupci, tedy tzv. MAX Z. Jeho výhodou je rychlá identifikace nebezpečných bouřkových jader a oblastí s intenzivními srážkami, případně s výskytem krup. Ukazuje veškerou detekovanou srážkovou oblačnost včetně její výšky a vertikálního profilu oblačnosti, což je důležité např. pro využití letecké meteorologie.

Foto: ČHMÚ

Ukázka radarového produktu MAX Z

Ze své podstaty však podle odborníků není tento produkt optimální pro určení, zda na daném místě na zemi skutečně prší. Zobrazí totiž odrazy i od srážkových částic, které na zemský povrch nedopadají.

Srážkové částice, které pravděpodobně na povrch nedopadají, ale jsou produktem MAX Z detekovatelné, jsou zobrazeny světlejší a méně sytou barvou.
ČHMÚ o novém systému MAX Z (mask)

Daleko lépe si v tomto ohledu podle ČHMÚ se srážkami na zemi poradí produkt, který zobrazuje odrazivost v konstantní výškové hladině dva kilometry nad hladinou moře (tzv. CAPPI 2 KM).

Foto: ČHMÚ

Ukázka radarového produktu CAPPI 2 KM

CAPPI 2 KM však ale zase není příliš vhodný pro vyhodnocení nebezpečnosti konvektivních bouří, méně spolehlivý může být i v horských oblastech.

Nový produkt zatím jen na webu

Z výše zmíněných důvodů hydrometeorologický ústav představuje nové zobrazení maximální radarové odrazivosti jménem MAX Z (mask).

Foto: ČHMÚ

Detail nového radarového produktu MAX Z (mask) v čtyřnásobném přiblížení

„Nově uvidíte plně sytou barvou jen ty oblasti, ve kterých podle produktu CAPPI 2 KM dopadají srážky na zemský povrch. Srážkové částice, které pravděpodobně na povrch nedopadají, ale jsou skrze MAX Z detekovatelné, jsou zobrazeny světlejší a méně sytou barvou. Typicky jsou to kovadliny konvektivních bouří nebo virga,“ popsala Pavlína Skřivánková z oddělení distančních měření a informací ČHMÚ.

Tento produkt je nově k dispozici pro veřejnost na webu v aplikaci „ČHMÚ nowcasting webportal” zde.

Týden bude plný deště, teploty se ale zvednou

Počasí

V budoucnu se podle meteorologů plánuje jeho využití i v dalších webových a mobilních aplikacích, kde by měl nahradit současný produkt maximální radarové odrazivosti MAX Z.

Virga je meteorologický termín pro srážku, která vypadává z oblaku, ale vypařuje se či sublimuje ještě před dopadem na zem. Ve vyšších nadmořských výškách vypadává zejména ve formě ledových krystalků. Jev je běžný v pouštních oblastech.

Meteorologické radary obecně podle Petra Nováka z ČHMÚ slouží k detekci srážkové oblačnosti a jsou důležité pro identifikaci nebezpečných konvektivních bouří. Radary měří tzv. radarovou odrazivost, která je úměrná velikosti srážkových částic a jejich hustotě v oblačnosti. Díky tomu je možné následně radarovou odrazivost změřenou v určité výšce nad zemským povrchem použít i k odhadu intenzity srážek na zemském povrchu.

Extrémní sucha mohou být ve střední Evropě až sedmkrát častější, tvrdí odborníci

Věda a školy

Radarová měření jsou prováděna v různých výškových hladinách, naměřená trojrozměrná data se následně převádějí do dvourozměrných produktů v definovaném mapovém zobrazení.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám