Noční obloha, koncerty, interaktivní show. Pražské planetárium se stane nejmodernějším na světě

Ve vstupním foyer, které slouží jako výstavní prostor, nás vítá náš dnešní průvodce, vedoucí dramaturgického oddělení Martin Fuchs.

A hned nás bere na místo, o kterém si v dalších minutách budeme povídat – do hlavního projekčního sálu korunovaného známou kopulí, typickou pro planetária po celém světě.

Právě tato část budovy projde v dalších zhruba dvanácti měsících razantní rekonstrukcí. Planetárium Praha má ambice stát se nejmodernějším zařízením svého druhu na světě.

Změny se dotknou kompletně celého sálu – od technologie samotné přes jeviště a hlediště až po rozvody a vzduchotechniku –, jak nám v rozlehlém, ztichlém prostoru, který máme na chvíli jen pro sebe, vypráví dramaturg.

„Rozloučíme se například s naším historickým analogovým projektorem Cosmorama, který dnes už nefunguje,“ říká Fuchs a ukazuje na přístroj, který tvoří pomyslný středobod zdejšího prostoru a kterého familiárně nazývá kvůli stáří „babičkou“ či podle tvaru „činkou“.

„Zůstane nám ale v budově dál jako výstavní exponát, určitě se ho nebudeme zbavovat,“ dodává s úsměvem.

„Pryč půjde i digitální projekce, která v současnosti promítá pořady. Projekční systémy se tady v průběhu doby měnily, byly čtyři: dva analogové a dva digitální. Ten současný digitál má přes deset let a velmi přesluhuje. Bylo načase vyměnit jak tuto komponentu, tak plochu nad námi v kopuli. Tak vlastně celý ten projekt vznikl – stejně by se planetárium muselo měnit od základu,“ popisuje Fuchs zrod ambiciózního a průkopnického projektu.

Co se tu tedy bude instalovat?

„Celá kopule bude nahrazena novou revoluční záležitostí, unikátní LED stěnou ze svítících bodů, která bude v tomto rozsahu první na světě,“ vysvětluje nám. Pro představu – báň pražského planetária má v průměru 23,5 metru. „Těch diod tady bude 45 milionů, je to opravdu hodně a je to náročné i technologicky,“ zmiňuje jistá úskalí.

„Právě probíhá výběrové řízení, do kterého se hlásí největší světové firmy, které staví planetária. Není jich moc, my jdeme opravdu po špičkové technologii,“ pokračuje Fuchs.

Žádné konkrétní vizualizace či fotky nastiňující budoucí vzhled tedy ještě veřejně k dispozici nemají.

„Nová technologie nám umožní posunout se co se týče kvality obrazu. Bude mít obrovské rozlišení, obrovský jas. To, co je potřeba vidět, bude vidět jasně a zřetelně,“ vysvětluje a ukazuje, že kopuli v současnosti pokrývá bílá plocha, která při promítání třeba noční oblohy způsobuje parazitní světlo.

S novou, černou plochou posetou miliony diod bude dojem z hlubin vesmíru ještě o něco víc fascinující, slibuje Fuchs. „Bude to úplně jiný zážitek než v jakémkoli jiném planetáriu na světě,“ neskrývá dramaturg nadšení.

Na ukázku nám pak pouští několik minut z pořadů, které tu můžou návštěvníci - jak dospělí, tak děti - vidět. Třeba noční oblohu s hvězdami a souhvězdími, simulaci velkého třesku či letecké záběry české krajiny s kopci, lesy a řekami spolu s hudebním podkresem ze Smetanova cyklu Má vlast.

Od nové technologie si rovněž slibuje větší multifunkčnost planetária. „Posune nás oproti té stávající třeba do oblasti živých přenosů, živého obrazu, interaktivních show. A to nemyslím jen astronomii a vědu, ale třeba oblast kultury, uměleckých projektů, koncertů a tak dále,“ vyjmenovává. Je vidět, že mají s prostorem velké plány.

Ovšem velké plány budou samozřejmě něco stát. „Na kolik přesně rekonstrukce vyjde, to ještě nevíme, to vyplyne z výsledku výběrového řízení, máme odhad, že to budou nižší stovky milionů,“ počítá. Bavíme se zhruba o částce v rozmezí 250 až 300 milionů korun. Rekonstrukci finančně plně pokryje zřizovatel, tedy hl. m. Praha.

Výhodou nového projekčního systému mají být také nízké náklady na údržbu a dlouhá životnost, odhadovaná na zhruba 25 let.

Na závěr dramaturg návštěvníkům vzkazuje, že ani po dobu rekonstrukce „hlavního taháku“ se planetáriu nemusí vyhýbat, stále tu prý bude na co se dívat a co zažít. Otevřené zůstane třeba tzv. Simulatorium.

Také sem nás nechal Martin Fuchs s kamerou na chvíli nahlédnout. Zde si můžou zájemci zkusit přistát s raketoplánem, manévrovat nad měsíčním povrchem v lunárním modulu či řídit vozítko na Marsu.

Anebo jako my - proletět se v jednoduchém modelu stíhačky nad věrným zobrazením Prahy. Po zážitku z ptačí perspektivy už nás ale vede dramaturg zpět do vstupní haly a k východu. Tak na shledanou zase za rok - už ve zbrusu novém sále.

Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: Planetárium Praha