Článek
Jednasedmdesátiletý Hegemann a třiasedmdesátiletý Nagel na počátku tohoto století objevili a charakterizovali v jednobuněčné zelené řase Chlamydomonas pozoruhodné bílkoviny channelrhodopsiny, které fungují jako iontové kanály otevírané světlem. Jejich výzkum pomohl objasnit, jak řasa vnímá světlo a řídí podle něj svůj pohyb.
Na tyto objevy navázal čtyřiapadesátiletý Deisseroth, který s dalšími vědci rozvinul optogenetiku – metodu umožňující pomocí světla velmi přesně ovládat aktivitu geneticky upravených buněk, zejména neuronů. Deisseroth konkrétně v roce 2005 umístil protein channelrhodopsin do nervových buněk laboratorních myší, kde byl za pomoci modrého světla schopen vyvolat nervový signál.
Vědcům to poskytlo nástroj ke zkoumání toho, jak nervové okruhy souvisejí s chováním, emocemi, pohybem, učením či pamětí. Pomocí optogenetiky se tak vědcům podařilo odhalit nervové okruhy řídící konkrétní vzpomínky, pocity a formy chování, které hrají roli u neurologických a psychiatrických poruch.
„Tato metoda je nyní používána v laboratořích po celém světě k odhalování tajemství mozku,“ konstatoval při oznamování jmen vítězů generální tajemník Nobelova výboru Karolinského institutu Thomas Perlmann. Metodu využívají lékaři v praxi například při léčbě zraku lidí se zrakovým postižením.
Deisseroth působí na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, zatímco Hegemann na Humboldtově univerzitě v Berlíně a Nagel na Univerzitě ve Würzburgu v Německu. Perlmann podle agentury AP uvedl, že se mu v pondělí podařilo telefonicky spojit se všemi třemi laureáty.
BREAKING NEWS
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 5, 2026
The 2026 #NobelPrize in Physiology or Medicine has been awarded to Karl Deisseroth, Peter Hegemann and Georg Nagel “for their discoveries concerning light-gated ion channels and optogenetics.” pic.twitter.com/pkDDEBWtkz
Loni cenu v kategorii fyziologie a lékařství získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie. Těmto vědcům se podařilo identifikovat a popsat regulační T-lymfocyty, tedy buňky, které brání imunitnímu systému v napadání vlastního těla. Díky jejich práci vznikl obor věnující se výzkumu takzvané periferní tolerance.
Oceněním odborníků v oblasti fyziologie a lékařství tak odstartoval tradiční nobelovský týden, kdy se svět postupně dozví letošní nositele tohoto ocenění za lékařství, fyziku, chemii, literaturu, mír a ekonomii.
Laureáti Nobelových cen vedle prestiže, která je s oceněním spojena, získají diplom, medaili a v každé kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč).

Nobelova cena – zlatá medaile (ilustrační foto)


