Nešlo jen o vodu. Vědci odhalili, proč pravěcí lidé neosídlili celou poušť

Dosavadní modely šíření pravěkých lidí pouštěmi se soustředily především na dostupnost vody. Během pleistocénu (starší oddělení kvartéru neboli čtvrtohor) proměňovaly monzunové deště Arabský poloostrov v zelenou krajinu s jezery a travnatými pláněmi. Takzvaná zelená Arábie mohla sloužit jako migrační koridor pro lidi putující z Afriky.

Nová studie ale ukazuje, že samotná voda k osídlení nestačila.

Význam kamenných surovin odhalil průzkum pouště Rub al-Chálí na Arabském poloostrově. Během přejezdu dlouhého 1500 kilometrů expedice zaznamenala řadu pozůstatků dávných sladkovodních jezer.

Nenašla však žádné kamenné nástroje ani surovinu k jejich výrobě. Horniny obsahující vhodný kámen totiž vystupují na povrch především na okrajích pouště a směrem do jejího nitra se skrývají pod mocnými vrstvami písku a solných plání. Lidé tak neměli potřebný materiál, přestože tamní prostředí nabízelo vodu.

„Voda bez kamene byla slepou uličkou,“ shrnul Rudolf Dellmour z Vídeňské univerzity, autor studie.

Vědci vytvořili model, který propojuje údaje o dostupnosti vody s geologickými podmínkami a umožňuje odhadnout, kde mohli lidé závislí na kamenných nástrojích dlouhodobě žít. Modely zohledňující pouze klima a vodu podle autorů mohou rozsah pravěkého osídlení pouští výrazně nadhodnocovat.

„Počáteční výsledky výzkumu v Saúdské Arábii nás vedly k vytvoření obecného modelu,“ uvedl Roman Garba z Archeologických ústavů Akademie věd ČR v Praze a Brně a Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Nástroj lze využít i mimo Arabský poloostrov.

Aplikace je dostupná ke stažení na těchto odkazech: https://osf.io/4mw23/ a https://doi.org/10.5281/zenodo.21758429.

„Součástí zveřejněných materiálů je také podrobný návod k instalaci a používání,“ vysvětlil Garba pro Novinky. Software tak budou moci využít i badatelé, kteří chtějí podobným způsobem zkoumat další pouštní oblasti.

Model pomohl ověřit dlouhodobý výzkum v Ománu, který vede antropolog Jeffrey Rose z Univerzity v Algarve v Portugalsku. Zkušenosti tamních badatelů ukázaly, kde se vhodný kámen vyskytuje a kde chybí. Model předpověděl, že písečné vnitrozemí bude pro pravěké osídlení nevhodné, což odpovídalo terénním pozorováním.

Důležitá data z let 2022 až 2025 poskytla také česká expedice ARDUQ vedená Romanem Garbou pod záštitou Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Výzkum ukázal, že při rekonstrukci dávného osídlení nestačí sledovat, kde lidé mohli najít vodu. Rozhodující bylo také to, zda měli k dispozici suroviny potřebné k výrobě nástrojů.

Studie podrobně představující nový model i výsledky jeho ověřování v terénu vyšla minulý týden v odborném časopise Nature.

Poušť Rub al-Chálí