Článek
Když archeologové na přelomu 80. a 90. let minulého století prozkoumávali slavné naleziště Boxgrove v jižní Anglii, narazili mezi stovkami kamenných nástrojů a dalších dokladů pravěkého osídlení také na malý úlomek kosti. Tehdy byl považován za běžný zvířecí pozůstatek a nepřitahoval zvláštní pozornost.
Detailní analýze jej podrobili teprve nedávno vědci z Natural History Museum (londýnské Přírodopisné muzeum) a University College London. Výsledek výzkumu, který byl tento týden publikován v odborném časopise Science Advances, předčil veškerá očekávání. Jde o nejstarší známý nástroj ze sloní kosti, jaký byl kdy v Evropě objeven.
Proč právě sloní kost?
Fragment o rozměrech 11 × 6 × 3 centimetry pochází z kortikální kosti velkého chobotnatce. Odborníci jeho stáří odhadují na přibližně 480 000 až 500 000 let.
Zachovaný materiál je bohužel natolik neúplný, že neumožňuje s jistotou určit, zda patřil pravěkému slonovi (Palaeoloxodon antiquus), nebo mamutovi (Mammuthus trogontherii). Na základě místa nálezu se ale vědci přiklánějí spíše k první možnosti.
Tvrdá, ale přitom pružná struktura kosti z ní učinila ideální materiál pro náčiní, které se používalo k opravám kamenných nástrojů, například pěstních klínů. Pomocí několika přesných úderů bylo možné obnovit jejich ostří i symetrii.
„Zatímco k zahájení tvarování se často používaly kameny, pro přesnější práci byly vhodnější organické materiály, jako například sloní kosti nebo též parohy. Práce s nimi umožňovala snazší kontrolu procesu opracování,“ popsala Silvia Bellová z Natural History Museum v Londýně, která se na výzkumu podílela.
Jak nástroj vznikl a kdo jej používal?
Analýza povrchu kosti pomocí 3D skenování a elektronové mikroskopie odhalila četné rýhy, stopy po úderech i drobné úlomky křemene zachycené v zářezech. Tyto znaky jasně dokazují, že nástroj byl používán opakovaně.
Výzkum rovněž ukázal, že pravěcí lidé kost nejprve ještě v čerstvém stavu rozlomili, poté ji opracovali odštípnutím větších kusů, aby získali vhodný tvar, a nakonec provedli několik přesných lineárních řezů, aby odstranili zbytky měkkých tkání.

Schematický diagram znázorňující jednotlivé fáze výroby a používání kostěného nástroje, od jeho získání přes zpracování až po využití k ostření kamenných nástrojů.
Celý postup svědčí o velmi dobré znalosti materiálu i technické zručnosti. V době, kdy nástroj vznikl, přitom Evropu ještě neobýval Homo sapiens. Nejpravděpodobnějšími výrobci byli podle vědců příslušníci druhu Homo heidelbergensis nebo raní neandertálci.
Význam objevu v evropském i světovém kontextu
Nález z Boxgrove je výjimečný svým stářím i geografickým kontextem a potvrzuje, že rané lidské populace v Evropě měly překvapivě vyspělé kognitivní schopnosti.
„Tento pozoruhodný objev ukazuje vynalézavost a důvtipnost našich dávných předků. Disponovali nejen hlubokými znalostmi místních materiálů, ale také sofistikovaným porozuměním tomu, jak vyrábět vysoce propracované kamenné nástroje,“ dodal k tomu pro zpravodajský portál Phys hlavní autor studie Simon Parfitt.
Zatímco v Africe jsou nástroje ze sloních kostí známy již z období před zhruba 1,5 milionem let, v Evropě podobné nálezy dosud chyběly. Většina evropských kostěných artefaktů pochází až z doby po příchodu Homo sapiens.
A team of archaeologists from University College London & the Natural History Museum have just described the discovery of an extraordinary prehistoric tool made from elephant bone. https://t.co/mv4gZXigBw #archaeology #biology #science #SciChat
— Gary McFarlane (@GaryM) January 21, 2026
Poslední společný předek Homo sapiens, neandertálců a denisovanů? Našly se 773 000 let staré ostatky

Lokalita Boxgrove, kde byl nejstarší evropský nástroj ze sloní kosti nalezen.



