Článek
Objev představuje důležitý posun v oblasti paleogenetiky a otevírá nové možnosti zkoumání dávno vyhynulých tvorů.
Zmrzlý poklad z permafrostu
Vědci z Centra pro paleogenetiku ve Stockholmu ve spolupráci se SciLifeLab a Globe Institute v Kodani analyzovali tkáně pocházející z deseti mamutů nalezených v sibiřském permafrostu, tedy v trvale zmrzlé půdě. Tři vzorky obsahovaly stopy RNA, ale jen jeden byl výjimečně dobře zachovalý.
Pocházel z mamuta srstnatého pojmenovaného Juka, jehož tělo bylo objeveno v roce 2010 na pobřeží Moře Laptěvů nedaleko vesnice Jukagir. A právě tento mladý mamut, který zahynul před 39 000 až 40 000 lety, poskytl nejstarší známé sekvence RNA v historii. Výsledky výzkumu byly publikovány v polovině listopadu v odborném časopise Cell.
„Doufáme, že naše práce vyvolá zájem o zkoumání RNA i v jiných starých pozůstatcích, které nemusí nutně pocházet z doby ledové,“ uvedl pro agenturu Reuters Emilio Mármol-Sánchez, který je jedním z hlavních autorů studie.
Dosud nejstarší RNA pocházela z vlčího mláděte
Dlouhá desetiletí pocházely poznatky o prehistorických tvorech především z kostí a fosilií. Ty ale mohou odhalit jen omezené množství informací. Až moderní technologie umožnily z dávných pozůstatků získat také DNA a RNA.
Dosud nejstarší RNA pocházela z ostatků vlčího mláděte, které žilo na Sibiři před přibližně 14 000 lety. Překonat tuto hranici téměř trojnásobně bylo možné jen díky výjimečně zachovalé tkáni mamuta.
„Díky RNA můžeme získat přístup k aktuální biologii buňky nebo tkáně v reálném čase během posledních okamžiků života daného organismu,“ doplnil Mármol-Sánchez.
##RnaMolecules nearly 40,000 years old have been sequenced from woolly mammoth tissue, demonstrating that RNA can survive millennia and provide new insights into extinct species’ gene activity. @CellCellPress https://t.co/jWXg2vf8jP https://t.co/z0TeqRSNQ2
— Phys.org (@physorg_com) November 17, 2025
Co genetika prozradila?
RNA získaná ze svalové tkáně odhalila aktivní geny spojené se svalovou kontrakcí a stresovou reakcí. Tyto poznatky podporují již dřívější hypotézu, že Juka byl krátce před svou smrtí napaden jeskynními lvy.


