Lidé na jihu Afriky používali otrávené šípy už před 60 000 lety

Vědci v rámci své studie identifikovali stopy jedu z jihoafrické rostliny Boophone disticha z čeledi amarylkovitých na 60 000 let starých hrotech šípů. Jedná se patrně o zdaleka nejstarší důkaz o používání šípů s hroty napuštěných jedem. Prokázané látky přitom lidé jako jed pro otrávené šípy používají dodnes.

Badatelé doplnili, že nejstarší předchozí přímý důkaz o použití jedovatých šípů je starý přes 4000 let a pochází ze starověké egyptské hrobky.

„Pokud je nám známo, prezentujeme první přímý důkaz o použití tohoto rostlinného jedu na hrotech loveckých zbraní,“ uvedl k novým zjištěním výzkumný tým vedený Svenem Isakssonem ze Stockholmské univerzity. Objev podle týmu podtrhuje komplexitu strategií přežití a kognitivních schopností lidí té doby.

Právě zhruba před 60 000 lety Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověk dnešního typu, opustil Afriku a podle současných znalostí do střední Evropy dorazil zhruba před 50 000 lety.

Nově objevené malé hroty šípů vyrobené z křemenné horniny pocházejí ze skalního úkrytu Umhlatuzana v provincii KwaZulu-Natal ve východní části Jihoafrické republiky. Stáří vrstvy půdy, v níž byly čepele nalezeny, bylo datováno přibližně na 60 000 let. Tým našel stopy toxinů na pěti z deseti nalezených hrotů.

Podle výzkumníků rány způsobené šípy nutně nezabily větší zvířata přímo, ale toxin je oslabil, což usnadnilo lov kořisti. Taková strategie vyžadovala důkladné pochopení chování zvířat a dobrou znalost místní flóry, vysvětlují experti.

„Protože toxiny působí chemicky, lovci museli využívat plánování dopředu, abstrakci a kauzální uvažování,“ napsali vědci.

Tehdejší lidé tak podle nich vládli znalostmi, které jim umožňovaly efektivně identifikovat, extrahovat a používat toxické rostlinné výtažky.

Provincie KwaZulu-Natal