Článek
Úkolem hasičů při netradičním pokusu bylo kropit les tak, aby simulovali za zhruba půl hodiny dešťové srážky o velikosti 40 až 50 milimetrů, což odpovídá opravdu silné letní bouřce. Podobné nejsou příliš časté. Ukázalo se, že krajina, která se dlouhodobě potýká se suchem, je schopna tyto přívaly vody vstřebat, což je dobrá zpráva. Vědci ale sledovali cestu vody.
„Pro experiment jsme vybrali prostor, kde se v lese nachází zhutněná lesní cesta. Sledovali jsme, jak rychle se voda nad ní vsakuje, jak putuje terénem směrem dolů a nakolik silnice pro průchod vody představuje hráz,“ řekl Novinkám Petr Kupec z Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Silnice zafungovala jako špunt
Voda z uměle vytvořené dešťové srážky se tzv. zasákla do půdy do hloubky 30 až 60 centimetrů. Pod povrchem putovala terénem a zastavila se v příkopu nad cestou. Přes ni se dostala jen přes propustek, jinak ale byla půda ve spodní části, tedy pod silnicí, nadále suchá.
„Řečeno jednoduše, dřeviny nad cestou vodu z podpovrchového odtoku mají a dřeviny pod ní po jistou vzdálenost nikoli. Cesta v tu chvíli funguje jako jakási těsnící stěna,“ vysvětlil Kupec.
Hasiči kropili prostor nad silnicí. Vědci sledovali vsakování vody a její putování pod povrchem.
Experiment pomůže ve stavění lesních cest
Pro vědce jde o důležitou informaci, s níž budou dále pracovat. Ve svém výzkumu se totiž zabývají stavění propustků, odtokových kanálků a trativodů.
Podobně zhutněných lesních cest, jako ta, která byla využita k experimentu u Březiny, je v Česku bezmála 40 tisíc kilometrů.
Především v létě, kdy je vody silný nedostatek, by mohly některé z těchto silnic plnit funkce hrází malých retenčních nádrží. Jinde zase bude nutné zajistit prostupnost pro vodu z dešťů pod silnicemi tak, aby se dostala i do níže položeného terénu a porost tam nestrádal suchem.
