Hlavní obsah

Za vznik života na Zemi vděčíme i bleskům, tvrdí studie

– Paříž

Miliony úderů blesku mohly být tím, čím započal život na naší planetě. Blesky při silných úderech na zemský povrch totiž mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům, informují agentura AFP a stanice CNN.

Foto: Lucy Entwisle / Yale University

Ilustrace blesků „útočících” na ranou Zemi

Článek

Fosfor je nezbytným stavebním prvkem života, jak ho známe, a pomáhá vytvářet základní struktury buněk, dvoušroubovici DNA a RNA. Před miliardami let se většina fosforu nacházela uzamčená v nerozpustných minerálech mladé planety Země.

Jeden z těchto minerálů, schreibersit, je vysoce reaktivní a může uvolnit fosfor potřebný ke vzniku organických molekul, vysvětluje AFP.

Většina schreibersitu nalezeného na Zemi pochází z meteoritů. Schreibersit najdeme ale také v horninách, které vypadají jako roztavené sklo a které vznikly po úderu blesku do půdy bohaté na jíl.

NASA poodhalila záhadu evoluce života na Zemi. Naši planetu chránil Měsíc

Věda a školy

Právě takto vzniklou horninu vědci zkoumali a odhadovali množství schreibersitu na Zemi v době vzniku života před 3,5 miliardami let. Blesky tehdy mohly podle autora studie Benjamina Hesse z americké Univerzity Yale vyprodukovat „značné množství fosforu”.

Ročně tak na Zemi podle jeho týmu a kolegů z britské Univerzity v Leedsu vzniklo až 11 000 kilogramů fosforu.

Více fosforu díky bleskům než díky meteoritům?

Při simulaci klimatu na Zemi v dané době autoři studie zjistili, že více fosforu vzniklo díky bleskům než díky meteoritům. Podle Hesse to neznamená, že by za vznikem života nestály meteority, ale že zdrojů fosforu, a tedy i života, mohlo být více.

Naše planeta bývala vodním světem bez kontinentů, tvrdí američtí vědci

Věda a školy

Nevýhoda „teorie meteoritů”, jak stojí na webu Univerzity Yale, je v tom, že v období, kdy se předpokládá zrození života (konkrétně před 3,5 až 4,5 miliardami let), frekvence srážek meteoritů se Zemí klesla.

„Četnost pádů meteoritů se časem snižovala, ale blesky, tedy alespoň na Zemi, jsou v průběhu věků poměrně konstantní,” konstatoval Hess.

Na Jupiteru se blýská podobně jako na Zemi, objasnili čeští vědci

Věda a školy

V dalším kroku chtějí vědci zjistit, zda mohly blesky vytvořit fosfor i na jiných planetách, na které dopadají meteority jen zřídka.

Reklama

Související články

Nový minerál příbramit oficiálně uznán

Dosud neznámý minerál, který v roce 2007 našel geolog na haldě v bývalém příbramském uranovém revíru, dostal název příbramit. Objev uznala mezinárodní komise...

Výběr článků

Načítám