Článek
„Léta jsme využívali k pastvě na Slanisku koně, ale dospěli jsme k závěru, že by to chtělo nasadit na tuto lokalitu mnohem těžší váhu. Pokud se buvoli osvědčí a budou spásat i rákos, budeme chtít stádo ještě rozšít,“ řekl Novinkám vedoucí správy CHKO Pálava Jiří Kmet.
Na Slanisku se zatím pasou tři buvoli. Časem by se mohl jejich počet zvýšit.
Buvol vodní může být ve srovnání s koněm o 200 až 400 kilogramů těžší. Dobytek svojí vahou narušuje chůzí při pastvě tzv. travní drn a odhaluje půdu. Totéž se děje i při jeho válení. Díky obnažení půdy se na její povrch dostávají rozpuštěné soli z podzemí, které jsou součástí slanisk. To podporuje růst slanomilných rostlin, k nimž patří kuřinky, hvězdnice nebo bahenky.
- Slanisko (s malým „s“) je obecně typ biotopu, často mokřadu, pro nějž je typická velká salinita, tj. obsah soli v půdě a vodě.
Rozrývání země pomáhá v růstu vzácné květeně
„Těžká váha nám v podstatě pomáhá zachovávat Slanisko coby lokalitu se slanou půdou, slaniskem,“ vysvětlil Kmet.
Připomněl, že vodní buvoli se na Pálavě pasou coby přírodní sekačky již od léta 2024. Ochranáři jsou s nimi velmi spokojeni.
Další ministádo lze najít v Národní přírodní rezervaci Křivé jezero, což je taktéž mimořádně vzácná oblast Pálavy.
Vodní buvoly zná veřejnost především z filmových dokumentů o africké přírodě. Tito jsou z moravské Pálavy.
Vodní buvoli jsou nepřehlédnutelní svým vzhledem. Pasou se na loukách vymezených elektrickým ohradníkem.
„Turistům doporučujeme kochat se jen z dálky, nehladit a nekrmit,“ dodal Kmet.
Připomněl, že pastevectví je pro údržbu luk na Pálavě důležité a využívány k němu jsou také ovce a kozy.
