Hlavní obsah

Na Pálavu dorazili z jihu Evropy šakali

1:43
1:43

Poslechněte si tento článek

Perná

Šakali dorazili z jihu Evropy až na Moravu a zabydleli se na Pálavě u Mikulova. Nově to potvrdily videozáběry z fotopasti v rezervaci Tabulová v srdci Chráněné krajinné oblasti Pálava. Na černobílém snímku jsou dobře vidět hned dvě tyto psovité šelmy. V centrální Evropě nepatří k původním druhům. Asi se do ní přesouvají kvůli změně klimatu.

Na Pálavu dorazili z jihu šakali, zachytila je fotopastVideo: AOPK/Jiří Kmet

Článek

Pro obyvatele Pálavy nejde o dramatickou zprávu. Šakal sice připomíná vlka, ale je podstatně menší a podstatně méně nebezpečný. Jeho jídelníček je velmi podobný jídelníčku lišek. Významnou součástí potravy šakalů tedy tvoří jen drobní hlodavci a případně mršiny.

„O tom, že se šakal na Pálavě vyskytuje, jsme sporadicky dostávali informace již několik posledních let, ale až letos jsme si jeho přítomnost sami ověřili na snímcích z naší fotopasti. Dva jedinci byli zachyceni na nočních záběrech v národní přírodní rezervaci Tabulová poblíž obce Perná,“ sdělil Novinkám Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Návrat vlka do Pavlovských vrchů prý nehrozí

Pálava je podle přírodovědců hustě osídlena a využívána člověkem. Je proto nepravděpodobné, že by se zde mohly, třeba jen nahodile, vyskytnout původní šelmy ze střední Evropy jako kočka divoká, medvěd nebo vlk. Vlci jsou stále častěji pozorováni na Vyškovsku a je prý jen otázkou času, kdy se opět zabydlí v Moravském krasu na sever od Brna.

Naopak šakal má v Pavlovských vrších velmi dobré podmínky k životu. Šakali obecní v Čechách ani na Moravě v minulosti na rozdíl od vlků nežili, v ČR se objevují až v posledních dvou desetiletích. „Důvodem jejich přesunu z jihu Evropy na sever mohou být i klimatické změny, například absence trvalé sněhové pokrývky v zimě,“ doplnil Dědek.

Šakal obecný

Šakal obecný (Canis aureus) je psovitá šelma, která přirozeně obývá jihovýchodní Evropu, jihozápadní a jižní Asii a místy i jihovýchodní Asii. Od roku 2006 je jeho výskyt potvrzen i v Česku a pozorování stále přibývá. Je menší než vlk, má kratší nohy, ocas a užší čenich. Srst mění barvu podle roční doby – v létě je světlejší, v zimě tmavší. Preferuje travnaté biotopy s křovisky, často poblíž vody. Žije v malých rodinných smečkách a je aktivní hlavně v noci. Potrava je velmi pestrá – od hmyzu po malé savce.

Šakal se do Evropy rozšířil pravděpodobně z Indie zhruba před 20 000 lety. Nejstarší fosilie byly nalezeny v Libanonu a Řecku. Dnes je popsáno sedm poddruhů, lišících se vzhledem i rozšířením. Není blízce příbuzný africkým šakalům, ale jeho nejbližšími příbuznými jsou vlk africký, vlček etiopský a kojot.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) řadí šakala obecného mezi málo dotčené druhy.

Výběr článků

Načítám