Článek
Řešením by mělo být mapování krajiny s pomocí dronu s multispektrální kamerou. Ta zaznamená i vlnové délky světla, které lidské oko nevidí. Lze tak zachytit rozdíly v tom, jak různé druhy rostlin odrážejí světlo či jaký je jejich zdravotní stav. Díky tomu lze odlišit i na první pohled podobně vypadající rostliny a najít konkrétní druhy.
Kamery pátrají po zbarvení rostlin
„Na vybraných lokalitách v Chráněné krajinné oblasti Pálava jsme dronem pořídili snímky, které slouží k natrénování modelu strojového učení pro detekci pajasanu žláznatého,“ řekl Novinkám Jan Oprchal z neziskové organizace Nature Balance, který působí také na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dron se speciální kamerou na odhalování pajasanů na nebi, pod ním rostoucí pajasany žláznaté na Pálavě.
Pátrání po pajasanech usnadňují jejich charakteristické rysy, tedy červené zbarvení semen i listů. Strom v létě dobře rozezná nejen laik, ale i umělá inteligence. „Pokud záměr vyjde, půjde o významný posun vpřed. Nyní se sice snažíme vypátrat pajasany, ale nepůvodních rostlinných druhů, které potřebujeme urgentně zlikvidovat, je mnohem více,“ řekl Novinkám vedoucí Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.
V popředí pajasan žláznatý, v pozadí slavný Svatý kopeček nad Mikulovem.
Invazní druhy rostlin jsou pro Česko mnohem větším problémem, než se laikům může zdát. Je těžké je vypátrat v terénu, přestože jde často o stovky či tisíce kusů. Stejně náročné je pak je zlikvidovat, protože kácení, vysekávání či vytrhávání i s kořeny často nestačí, ba dokonce ještě může rostlinu vybudit k intenzivnějšímu růstu. Stejně je to u pajasanu.
Díky datům z unikátního dronového snímkování lze natrénovat modely strojového učení, které budou použitelné i mimo Pálavu, tedy v v dalších oblastech Česka i v zahraničí. Ochranáři tak získají efektivní nástroj k odhalování a sledování invazních dřevin.
Boj se zamořením potrvá léta
Invazní druhy rostlin se dostaly do střední Evropy většinou pro zkrášlení zahrad a parků, z nichž se rozšířily do krajiny. Než si odborníci stačili uvědomit, že je s jejich likvidací problém, a to zásadní, bylo už pozdě. Konkrétně na Pálavě by se chtěli zbavit nejen pajasanu, ale i klejichy hedvábné, topinambury nebo ambrozie (původem ze Severní Ameriky). Nepůvodní jsou i netýkavky žláznaté (severní Indie) nebo známé a téměř nezničitelné bolševníky (Kavkaz).
Pajasan je tedy v tomto případě modelovou rostlinou. Data z unikátního výzkumu využijí ochranáři na Pálavě příští rok k likvidaci těchto dřevin. Už nyní je jasné, že budou mít dlouhá léta co dělat, protože jsou tam tyto dřeviny rozšířeny na zhruba 700 místech.
Tým mladých přírodovědců několik týdnů mapoval výskyt invazního pajasanu na Pálavě. Jejich pátrání předcházelo testování dronu.
Oprchal připomněl, že se zmapováním Pálavy, a to bez dronu náročným procházením terénu, významně pomohli studenti Masarykovy univerzity. Výsledkem jsou podrobné mapy s rozšířením pajasanu, které nyní slouží jako podklady pro práci se záznamy z dronu.
Je věda nejen pajasany žláznaté (Ailanthus altissima) vypátrat, ale je pak i zlikvidovat. Pokácení stromu a vykopání kořenů nestačí. Odborníci nově přišli s technikou mikroinjektáže, při níž je herbicid vpíchnut do dřeviny, kterou zahubí.
