Měsíc může být až o 40 milionů let starší, ukazují vzorky z mise Apollo

Nový pohled na stáří nanokrystalů zirkonu ve vzorku měsíční horniny, který přinesla mise amerického vesmírného úřadu NASA v roce 1972, odhalil, že Měsíc vznikl nejméně před 4,46 miliardy let, napsal server New Scientist.

Apollo 17 byl zatím poslední kosmický let, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice.

Jak připomíná list The Guardian, přesné stáří Měsíce, který Zemi doprovází několik miliard let, bylo dosud předmětem odborných diskuzí.

„Je neuvěřitelné, že můžeme mít důkaz, že kus horniny je nejstarším kouskem Měsíce, jaký jsme dosud našli. Je to opěrný bod pro tolik otázek týkajících se Země,“ uvedla vedoucí autorka studie zveřejněné v odborném časopise Geochemical Perspectives Letters Jennika Greerová z Glasgowské univerzity ve Skotsku.

Vědci odhadují, že zhruba 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, kdy se už zformovaly planety, do Země narazilo těleso o velikosti Marsu a vymrštilo do jejího okolí velké množství materiálu.

Z něj nakonec vznikl Měsíc. Neuvěřitelná energie nárazu znamenala, že povrch družice byl zpočátku roztavený, přičemž magmatický oceán nakonec ztuhl.

Krystaly zkoumané v nové studii vznikly právě během tohoto ochlazování. Jejich složení nabízí výzkumníkům možnost prozkoumat jejich stáří i stáří samotného Měsíce. Přesné určení ale i tak může být složité.

Podle vědců ale nová zjištění skutečně silně naznačují, že krystaly, a tedy naše družice, jsou staré nejméně 4,46 miliardy let.

„To posouvá stáří první dochované lunární kůry o zhruba 40 milionů let a stanovuje minimální věk vzniku Měsíce do 110 milionů let po vzniku Sluneční soustavy,“ shrnuli odborníci.