Hlavní obsah

Mapu Česka může změnit čistší ovzduší. Lidé se za ním stěhují i do severních Čech

Mapa Česka by se mohla podle vědců v budoucnu změnit, protože se lidé budou více stěhovat za čistějším ovzduším. Zájem může být nejen o přírodně jedinečné oblasti, ale například i o regiony, které v oblasti ochrany přírody neměly kdysi dobrou pověst. Ze studie Národního institutu SYRI, který sleduje vývoj populace v ČR, vyplývá, že v severních Čechách už tato změna nastala.

Foto: SYRI

Ilustrační foto

Článek

„Jde o první kauzální analýzu na světě, která ukazuje, jak masivní zlepšení ovzduší může změnit migrační chování,“ řekl Novinkám mluvčí SYRI Filip Vrána.

Odsíření elektráren nakoplo změnu

Studii ekonomů Štěpána Mikuly (Masarykova univerzita) a Marioly Pytlikové (Univerzita Karlova) vydal prestižní časopis European Economic Review. Detailně se v ní zabývali právě vývojem v severních Čechách.

Všeobecně platí, že znečištěné ovzduší poškozuje zdraví, snižuje kvalitu života a především odrazuje lidi od bydlení v postižených oblastech. Dosud ale chyběly spolehlivé důkazy o tom, co se stane s migrací, když se ovzduší výrazně zlepší, jak se tomu stalo v severních Čechách.

Vývoj v regionu byl jedinečný. Díky povinnému odsíření elektráren nastal rychlý pokles koncentrací oxidu siřičitého z extrémních hodnot (50–70 mikrogramu na metr krychlový), a to pod limity platné v Evropské unii a tolerované Světovou zdravotnickou organizací.

Zkušenost z ČR jako inspirace pro svět

Nová studie ukazuje, že odsíření elektráren v 90. letech změnilo migraci. „Emigrace (trvalé odstěhování) klesla o čtvrtinu, čistá migrace (dočasný přesun) vzrostla o 80 procent. Severní Čechy, kdysi označované doslova za obětní zónu těžkého průmyslu, se v 90. letech díky masivnímu zlepšení ovzduší staly znovu atraktivním místem pro život,“ uvedl pro Novinky Mikula.

Vysoce vzdělaní lidé reagovali na čistější ovzduší nejvíce. Právě to má podle vědců zásadní význam pro budoucí rozvoj regionů. Studie tak podle nich jasně dokládá, že čistý vzduch pomáhá udržet obyvatele v jejich domovských oblastech a zároveň přitahuje nové.

„Zkušenost z ČR je v tomto směru inspirací pro regiony po celém světě čelící depopulaci nebo průmyslovému útlumu,“ dodala Pytliková.

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI)

Je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR.

Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí.

Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.

Výběr článků

Načítám