Článek
Cílem je uchovat genetický materiál ohrožených druhů a jednou je možná vrátit zpět do volné přírody. Projekt zahrnuje analýzy, kryokonzervaci buněk i vývoj pokročilých technik. Podle vědců jde o odpovědnost vůči budoucím generacím – a také o šanci, jak příběh vyhynutí přepsat na příběh návratu.
„Záměr spojit naše síly s výzkumnými ústavy Akademie věd ČR vznikl během mé debaty s předchozí předsedkyní Akademie věd, profesorkou Evou Zažímalovou,“ uvedl Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha.
Tématem tohoto rozhovoru byli ikoničtí koně Převalského a možnosti, jak při jejich záchraně a návratu do přírody využít současné vědy.
„Následovalo první a poté mnoho dalších setkání zástupců příslušných institucí, která nyní vyústila v podpis memoranda o vzájemné spolupráci,“ zmínil Bobek. Společné aktivity, které dokument vymezuje, zahrnují efektivní zachování genetického materiálu i ochranu ohrožených druhů. Obdobně komplexní program ochrany podle ředitele dosud v České republice chyběl.
Pražská zoo se věnuje záchraně koně Převalského už od 30. let minulého století, kdy získala první jedince tohoto vzácného druhu. V roce 1959 byla pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy, která eviduje všechny koně Převalského chované v lidské péči po celém světě. Díky tomu se stala klíčovým hráčem v ochraně a navracení tohoto koně do jeho původní domoviny.
Do Mongolska i Kazachstánu
Od roku 2011 zoologická zahrada organizuje transporty těchto posledních divokých koní do Mongolska a od loňského roku i do Kazachstánu. Jejich návrat do volné přírody, kam se dostaly už desítky jedinců, je do značné míry financován ze sbírkového konta Pomáháme jim přežít, na které přispívají návštěvníci zoo osmi korunami z každé vstupenky.
Jak v této souvislosti připomíná Akademie věd na svém webu, podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je nyní ohroženo vyhynutím přibližně 45 tisíc druhů živočichů, rostlin a hub. Pro jejich záchranu je zásadní uchovat zbývající genetickou diverzitu ve formě životaschopného biologického materiálu – zejména tělních buněk, ale i buněk pohlavních a zárodečných.
„Pomocí moderních technologií bude možné předejít úplnému vyhynutí těchto druhů a navrátit je do volné přírody, jako se to daří v případě koně Převalského. Chceme rozšířit spektrum současných aktivit, aby se schéma záchrany, které budeme společně vyvíjet, mohlo aplikovat i pro další druhy savců,“ podotkl nový předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Ústav experimentální medicíny AV ČR bude provádět genetické analýzy, zkoumat kvalitu vzorků a vyvíjet pokročilé buněčné techniky. Výzkumný ústav živočišné výroby zajistí uchovávání buněčných linií, kryokonzervaci a lyofilizaci (sušení mrazem) spermií i genomické analýzy a Výzkumný ústav veterinárního lékařství se zaměří na molekulární a cytogenetické analýzy a spolupráci při konzervaci genetického materiálu.
