Článek
Celý přesun asi dvou set padesáti rybek ze zoo do vodní nádrže u Kunratického lesa na jihu metropole doprovázel už od rána déšť. „To je ideální počasí na přesun ryb, není vedro,“ pochvaloval si kurátor plazů Petr Velenský, který je otcem myšlenky tohoto projektu.
V dolní části zoo u jedné z vodních ploch nořil pod hladinu velký čeřen, druh sítě na lov menších ryb v mělkých vodách, často používaný při výlovech rybníků.
Opodál v trávě stály bílé plastové barely naplněné vodou, jejichž zapůjčený původ prozrazovaly nápisy fixou jako „papoušci“ nebo „varani“. Karas obecný byl ještě před několika desítkami let jednou z nejběžnějších ryb v Česku. „Na přelomu tisíciletí se ale jeho situace změnila a dnes jde u nás o kriticky ohrožený druh,“ řekl Velenský.
Jedním ze dvou hlavních faktorů rapidního úbytku karase obecného je ztráta jeho přirozeného prostředí. Původně se vyskytoval v dolních tocích řek, jejich slepých ramenech či v zarostlých tůních. Tyto vodní plochy však postupně z krajiny takřka zmizely spolu se zemědělskou přeměnou krajiny. Nadějí na nalezení přežívajících ryb zůstávaly zatopené lomy, požární nádrže či jiné opomenuté vodní plochy.
Další pohromou byl pro karase obecného jeho asijský příbuzný karas stříbřitý. Ten k nám byl zavlečen v 60. letech minulého století a začal dominovat i ve zbývajících lokalitách. „Je silnější a dravější, je to velký konkurent, navíc se s naším karasem kříží,“ vysvětluje Velenský.
Stříbřitá verze karase je podle kurátora nejen podobně odolná, ale navíc se rychle množí pomocí gynogeneze, což je forma nepohlavního rozmnožování. Je tak pro karase obecného výrazným konkurentem. Oba karasi se navíc mohou křížit a vytvářet hybridní populace.
Zajímavostí je, že karas obecný, který měří 10 až 35 centimetrů a může vážit i tři kilogramy, přežije nejen krátkodobé zamrznutí, ale i několikaměsíční pobyt ve vodě s nedostatkem kyslíku. Tehdy podle informací zoo vytváří zakrslou formu, která přepnutím na anaerobní metabolismus vyrábí vlastní kyslík z tělesného tuku. „Ve vodách s přítomností dravých ryb, zejména štiky, zase karas tvoří vysokotělou formu. Tímto tvarem se brání, aby se nestal kořistí,“ vypráví Petr Velenský.
Jeho čeřen znovu zajíždí pod hladinu rybníčku v zoo. Po vytažení projevuje kurátor velkou radost, že mimo rybek se do sítě dostal i skokan. Bere žábu do ruky, pouští ji zpátky a vysvětluje důvod své spokojenosti. „Máme tady velmi silnou populaci karasů obecných a kolegové nám říkali, že se musíme při výlovu podívat, jestli jsou tady i pulci skokanů skřehotavých. Jestli ty tisíce ryb, co tady ve vodě jsou, už nebudou vadit žabí populaci,“ popisuje.
Karas obecný je totiž podle Velenského jedna z mála ryb, která obojživelníkům nevadí oproti hojně nasazovanému kaprovi. „Ten ve značné míře ničí porosty, kde se třou ostatní ryby a které také slouží jako úkryt obojživelníkům. Když v přírodě zmizel náš karas, začali z vod mizet i obojživelníci. Ráno se potvrdilo, že tady v rybníčku v zoo máme i pulce, a skokan mi to připomněl. Ukázalo se, že opravdu mohou žít s karasem obecným v míru,“ podotkl.
Celý projekt záchrany tohoto rybího druhu začal už na jaře roku 2021, kdy bylo v Zoo Praha vypuštěno 166 geneticky čistých karasů obecných nejprve do mlýnského náhonu. Předcházela tomu spolupráce se specialisty z Biologického centra Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity, kteří pomohli s výběrem vhodných jedinců.
Karasi byli následně vysazeni i do dalších vybraných lokalit, nejprve do rybníčků přímo v areálu a také do nádrže u chovné stanice koní Převalského v Dolním Dobřejově. V létě 2021 partneři podepsali memorandum k projektu Zachraň karase, který vyzval veřejnost k vytipování zbytkových populací a vhodných míst pro výsadbu. Lidé zaslali přes tisíc tipů.
„Významnou roli v projektu sehrál i Český rybářský svaz,“ zmínil na místě Petr Štěpánek, externí spolupracovník zoo a koordinátor projektu, mimo jiné také exstarosta Prahy 4 za zelené, který se snaží pro karasy obecné vyhledat další vhodné lokality.
Tou poslední se stala vodní nádrž u Kunratického lesa, která byla vybudována v roce 1980, a je součástí systému odvádění dešťových vod z oblasti sídliště Jižní Město II. Sem převezla dodávka ze zoo barely s vodou, ve které plavaly drobné, zlato-bronzové rybky. A které tady Petr Velenský s kolegy vypustil. „Krásné to tady mají,“ usmíval se.
V součtu s touto zatím poslední akcí pražská zoo vypustila karasy obecné do dvaceti šesti lokalit nejen v metropoli. Jde už o desítky tisíc ryb tohoto druhu. Zoo má přitom zkušenosti s ochranou tuzemské fauny i v případě péče o populaci ještěrky zelené na svazích Zakázanky či sysla obecného na Sklenářce.
