Kolem Země v noci prosviští malá planetka. Čeká se jeden z nejtěsnějších průletů v historii

Blízkozemní asteroid s označením 2023 BU je podle nového vyjádření podle odborníků z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) agentury NASA široký přibližně 3,5 až 8,5 metru.

Těleso se přiblíží k jižnímu cípu Jižní Ameriky v pátek zhruba hodinu a půl po půlnoci SEČ. Podle magazínu Newsweek bude mít v tu chvíli rychlost zhruba 53 600 km/h.

Proletí podle odhadů jen 3600 kilometrů nad povrchem, což je menší vzdálenost od Země, než ve které krouží družice na tzv. geosynchronní orbitě. Na ní ve výšce 35 786 kilometrů obíhá Zemi 35 procent všech družic. Pro srovnání: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je ve výšce 408 kilometrů od Země.

Planetku objevil teprve minulý týden v sobotu amatérský astronom Gennadij Borisov ze své observatoře na Krymském poloostrově, který už v roce 2019 jako první zahlédl kometu, která do Sluneční soustavy zavítala z jiného systému. Pozorování planetky pak začali hlásit vědci po celém světě, kteří pomohli lépe určit její trajektorii.

„Současné technologie vyhledávání asteroidů jsou účinné pro větší asteroidy, takto malé – a v podstatě bezrizikové – mohou objevit za běžných pozorovacích okolností jen krátce (několik dní) před průletem. Ve větších vzdálenostech delší dobu před průletem jsou tyto malé asteroidy příliš slabé – tj. mají velmi nízkou jasnost – pro objev stávajícími technologiemi,“ vysvětlil pro Novinky Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Systém NASA pro vyhodnocení rizika dopadu Scout rychle vyloučil, že by asteroid 2023 BU mohl Zemi zasáhnout. „Ale navzdory velmi malému počtu pozorování dokázal předpovědět, že se asteroid mimořádně přiblíží k Zemi,“ poznamenal Davide Farnocchia z JPL, která systém Scout vyvinula

2023 BU má být čtvrtým nejbližším z více než 35 tisíc minulých a budoucích přiblížení asteroidů k Zemi v databázi amerického střediska pro zkoumání objektů letících blízko Země (CNEOS), která obsahuje údaje od roku 1900 do roku 2200.

Dráha planetky se po průletu kolem Země dramaticky změní vlivem zemské gravitace. Místo toho, aby kolem Slunce obíhala každých 359 dní, se podle NASA přesune na oválnou dráhu trvající 425 dní.

V okolí Země vědci identifikovali okolo 27 tisíc planetek, z nichž má 10 tisíc více než 140 metrů v průměru, připomíná agentura DPA. Ani o jedné z nich se nepředpokládá, že by v dohledné době mohla narazit do naší planety.