Hlavní obsah

Český astronom k vychýlení asteroidu: Metoda funguje, v budoucnu může odvrátit hrozbu

Metoda „kinetického impaktoru“ funguje, a to velmi účinně. Takto pro Novinky okomentoval tuzemský astronom Petr Scheirich v úterý zveřejněné prozatímní výsledky mise planetární obrany. Svým nárazem z 27. září sonda DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, která se nachází 11 milionů km od Země. Doba jeho oběhu kolem planetky se po střetu zkrátila o 32 minut.

Sonda DART zasáhla měsíc planetky DidymosVideo: Reuters

 
Článek

Cílem projektu Double Asteroid Redirection Test (DART) je připravit se na odvrácení možné civilizační hrozby, kterou by mohla představovat podobná planetka mířící k Zemi. Dvojplanetka Dimorphos a Didymos pro Zemi hrozbu nepředstavovaly a podle amerického vesmírného úřadu NASA, který misi vede, naši planetu neohrozí ani po nárazu sondy.

„Bylo by ohromným úspěchem, kdyby se podařilo zkrátit dobu oběhu o 10 minut. Podařilo se to ale o 32. Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo. DART je výsledkem mezinárodních snah a je odpovědností nás všech bránit naši planetu. Je jediná, kterou máme,“ řekl na úterní konferenci ředitel NASA Bill Nelson.

Test planetární obrany byl úspěšný. Sonda vychýlila měsíc planetky z kurzu

Věda a školy

Na analýze fotometrických dat po nárazu se podíleli i čeští vědci vedení Petrem Pravcem z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kteří v roce 2003 Dimorphos odhalili.

Při této příležitosti poskytl Novinkám krátký rozhovor Pravcův kolega z ondřejovské observatoře Petr Scheirich, který se na měřeních v rámci mise DART rovněž podílí.

Astronom Petr Scheirich o výsledcích mise DART

Co nová zjištění znamenají nyní a co do budoucna?

Tato zveřejněná zjištění znamenají, že metoda „kinetického impaktoru“ opravdu funguje, a to velice účinně. Pokud v budoucnosti objevíme asteroid, který bude hrozit srážkou se Zemí, víme, že toto je jedna z možností, jak jeho dráhu změnit a tím srážce zabránit.

Samozřejmě čas bude v takovém případě hrát klíčovou roli - čím dříve takový asteroid objevíme před jeho případnou srážkou, tím lépe.

Budou teď probíhat další měření pomocí teleskopů? Co je cílem ještě zjistit?

Ano, další měření budou pokračovat až do března příštího roku. Důvod, proč byl impakt naplánován na tuto dobu, je právě ten, že systém Didymos-Dimorphos bude ze Země dobře pozorovatelný ještě půl roku.

Měření mají jednak za cíl dále zpřesnit výsledek, o kolik se změnila oběžná doba Dimorphosu, a pak také zjistit případné další změny - je např. možné, že Dimorphos byl díky nárazu sondy DART trochu „rozkolébán“, což bude mít také na jeho drobné změny dráhy vliv.

Co bude dělat přímo váš tým?

Pro náš tým to znamená práci podobnou, kterou jsme dělali ještě před nárazem sondy. Bude to jednak koordinace pozorování z pozemských dalekohledů (aby byl jejich pozorovací čas využíván dostatečně efektivně), dále zpracování pořízených měření právě s cílem zjistit výše uvedené náležitosti.

A jaké konkrétní asteroidy jsou v budoucnu pro naši planetu potenciálně nebezpečné?

V současnosti neznáme žádný asteroid, o němž bychom jasně věděli, že se v budoucnu srazí se Zemí. Zdaleka ještě ale neznáme všechny, které na takových drahách mohou být, a jejich objevování stále probíhá. Cílem je objevit většinu asteroidů na nebezpečných drahách větších než zhruba 140 metrů, protože srážka Země s takovým asteroidem již může mít vážné - byť pouze regionální - následky.

Dimorphos kolem své planetky před nárazem sondy o rychlosti přes 22 500 km/h obíhal jednou za 11 hodin a 55 minut. Vědci v uplynulých dvou týdnech díky pozorování teleskopy a následnou analýzou dat potvrdili, že doba oběhu je tedy nyní o 32 minut kratší, a pouhou kinetickou silou se tak podařilo změnit trajektorii planetky.

„K výsledku 32 minut nás přivedly analýzy dvou odlišných datových sad, které pocházely z optických teleskopů a planetárních radarů,“ vysvětlila Nancy Chabotová, hlavní planetární vědkyně z ústavu aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse.

Foto: NASA/JHU-JPL

Snímek asteroidu Dimorphos, který pořídila americká sonda DART krátce před svým plánovaným střetem s tímto kamenitým objektem.

Optickým teleskopům na Zemi se systém planetek Didymos a Dimorphos jeví jako jediný světelný bod. Světelná intenzita tohoto bodu se ale jednou za čas sníží, a to ve chvíli, kdy je planetka Didymos v zákrytu za svým měsícem. Vědci, včetně oněch českých, tak z pozorování mohli vyvodit dobu oběhu měsíce kolem planetky.

V analytickém týmu mise DART je přes 200 lidí z 28 zemí, kteří se v uplynulých dvou týdnech denně virtuálně i osobně setkávali. „Úspěšně jsme dokázali, že jsme schopni odvrátit potenciálně nebezpečnou planetku. Klíčové je ale její včasné odhalení,“ prohlásila ředitelka planetárního oddělení NASA Lori Glazeová.

Test planetární obrany: Sonda NASA zasáhla asteroid

Věda a školy

Zásah byl vzrušující, naše práce ale nekončí, říká český objevitel asteroidu

Věda a školy

„Budeme dále studovat například novou oběžnou dráhu planetky, materiální hustotu (planetky) Dimorphos a detailněji i tvary obou planetek. Získáme tak lepší představu o tom, co zjistí sonda Hera Evropské kosmické agentury (ESA), až k tělesům dorazí v roce 2027,“ poznamenal jeden z předních vědců projektu Thomas Statler.

Jak jsme informovali o víkendu, náraz kosmické lodě do asteroidu Dimorphos navíc kromě změny trajektorie tělesa vymrštil do vesmíru úlomky kamene, které se nyní za planetkou táhnou do vzdálenosti až 10 tisíc kilometrů. Podle vědců se budou rozptylovat dál a dál, dokud se úplně neztratí v prostoru.

Planetka trefená sondou NASA za sebou táhne tisíce kilometrů dlouhý ocas z úlomků

Věda a školy

Sonda DART odstartovala loni v listopadu v rámci projektu za 325 milionů dolarů (asi 8,2 miliardy korun). Dalším krokem NASA na poli planetární obrany je podle Glazeové získat lepší přehled o tělesech v průměru větších než 140 metrů potenciálně nebezpečných pro Zemi. Což Novinkám právě potvrdil Scheirich, český člen mezinárodního výzkumného týmu mise.

  • Blízkozemní planetku, která dostala katalogové číslo 65803 a jméno Didymos, objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně 11. dubna 1996. Její binární charakter (tj. přítomnost měsíce) odhalil česko-americký tým vedený Petrem Pravcem během těsného přiblížení asteroidu k Zemi v listopadu 2003. O několik let později byl Didymos vybrán právě jako cíl mise DART.
  • Petrové Pravec se Scheirichem zároveň vedli observační tým, který během let 2015 až 2021 získal pomocí 11 velkých pozemských dalekohledů přesná fotometrická měření soustavy Didymos-Dimorphos. Ze získaných dat zkonstruovali orbitální model soustavy a předpověděli relativní pozici Dimorphosu vůči Didymosu v okamžiku střetu.

Výběr článků

Načítám