Když ustoupila voda. Objev 2300 let starých hrobů u Mosulské přehrady

Podle vedoucího výzkumu Bákase Brífkaního jsou hroby uspořádány v jedné řadě, orientovány stejným směrem a ostatky jsou uloženy v hliněných rakvích.

„Po vykopávkách jsme zjistili, že hroby pocházejí z helénistické éry, což znamená přibližně 2300 let staré,“ uvedl pro server Al Jazeera. Samotné výkopové práce archeologů probíhaly v srpnu.

Pohřebiště je rozděleno na dvě části – dolní jihozápadní sekci pro děti a horní část určenou pro dospělé.

„Kromě lidských ostatků se v hrobech našly také bronzové předměty,“ doplnil archeolog Názim Zebárí. „V některých hrobech zůstalo jen několik kostí, které poškodil tlak vody, zatímco jiné uchovaly i osobní věci, například bronzové předměty používané v tehdejší době či náramky.“

Archeologové pracovali v nepřetržitém tempu 12 hodin denně, protože se obávali, že hladina vody může brzy znovu stoupnout a nalezené artefakty by byly nenávratně ztraceny. Všechny objevy měly být přeneseny do Muzea v Dahúku k dalšímu zkoumání a konzervaci.

Objev je umožněn díky suchu, které odhalilo dříve zatopené oblasti. Mosulská přehrada, většina jejíhož území se nachází v iráckém guvernorátu Ninive, byla postavena na začátku 80. let 20. století. Tehdy zaplavila řadu vesnic i historických lokalit. V současnosti, po letech kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji, hladina dramaticky poklesla.

Zdejší obyvatelé potvrzují, že se starobylé hřbitovy a osady vynořily už několikrát, ale nikdy ne v takovém rozsahu. „Je to potřetí, co voda klesla, ale tentokrát více než kdy předtím, takže se objevila stará místa, vesnice i jiné věci,“ popsal místní učitel Mású Hadží Haso.

Vzpomínky na zaplavenou historii přežívají i v místních příbězích. Obyvatelka vesnice Chánké Chunáv Rašídová prozradila, že o existenci hřbitova slyšela už od svého otce.

„Říkal mi, že jeho otec mu vyprávěl o starém hřbitově, který sahá tisíce let do minulosti a byl určen pro jezídy (etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou zejména Kurdové ze severního Iráku – pozn. red.),“ zmínila.

Sucho má ovšem ničivé dopady na život místních lidí. Oblast Chánké se potýká s nedostatkem pitné vody a vážně je zasaženo zemědělství i rybolov.

V současnosti je však její hladina kriticky nízká – a to v roce, který irácké ministerstvo vodních zdrojů označilo za nejsušší za více než devět desetiletí.

Pro archeology je však tato dramatická situace zároveň jedinečnou příležitostí. Jak Brifkani konstatoval, „sucho má zničující dopady na lidi, ale pro nás znamená šanci zachránit kus minulosti“.

Objev helénistického pohřebiště nejen obohacuje poznání dějin Mezopotámie, ale zároveň symbolicky ukazuje, jak úzce se prolínají klimatické otřesy současnosti s odkazy minulých civilizací.