Nečekaný objev v srdci Albánie. Odhalili monumentální hrobku z doby římského impéria

Podnět k výzkumu přišel od obyvatel vesnice, kteří si všimli neobvyklých kamenů na náhorní plošině. Tato krajina, dnes plná kukuřičných polí a kopců, kdysi bývala součástí římské provincie Illyricum.

Mimochodem tudy vedla i důležitá římská silnice Via Egnatia, která spojovala dnešní Albánii se Severní Makedonií, Řeckem a tureckým Istanbulem.

Na základě těchto impulsů zahájil začátkem srpna tým z Albánského institutu archeologie vykopávky. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat: objevili rozsáhlou pohřební komoru uzavřenou masivními vápencovými bloky.

Na některých deskách byly patrné nápisy psané řeckým písmem. To není v římské době nijak neobvyklé, neboť řečtina byla v této části impéria běžným jazykem vzdělaných vrstev. Důležitou indicii vědcům poskytl zejména jeden konkrétní nápis.

„Text nám prozrazuje, že osoba pohřbená na tomto místě se jmenovala Gelliano, což je jméno typické pro pozdní římské období,“ uvedl vedoucí archeolog projektu Erikson Nikolli pro agenturu Reuters, která o tom minulý týden informovala.

Na některých objevených deskách byly patrné nápisy psané řeckým písmem.

Kromě něj mohla být v hrobce pohřbena i další osoba, pravděpodobně rodinný příslušník, jehož totožnost zatím zůstává neznámá.

Druhý nalezený nápis pak odhaluje, že celý prostor byl zasvěcen bohu Jupiterovi, nejvyššímu bohu římského pantheonu. To je podle odborníků signálem vysokého společenského postavení pohřbených osob.

S rozměry přibližně 9 × 6 metrů a výškou přes 2,4 metru patří nalezená hrobka mezi skutečně monumentální stavby. Archeologové ji označují jako komorovou hrobku, která svou velikostí připomíná spíše malé mauzoleum než klasické hroby, které se v této části Albánie dosud objevovaly.

Velmi precizně vytesané detaily na stěnách i stropě nasvědčují tomu, že stavbu si mohla dovolit pouze velmi bohatá a vlivná rodina.

Tento předpoklad podle webu Sky News potvrzuje i nález fragmentu látky vyšívané zlatou nití. Kromě toho byly v hrobce objeveny i další předměty každodenního či rituálního charakteru, například skleněné talíře a nože.

Tyto artefakty se dochovaly i navzdory tomu, že hrobka byla v minulosti nejméně dvakrát vypleněna – poprvé již ve starověku a podruhé v moderní době, kdy se někdo pokusil odstranit stropní kámen pomocí těžké techniky.

Albánie byla součástí Římské říše téměř 600 let. Až dosud byly nejznámější památky z této doby soustředěny zejména na pobřeží, jako například bývalé město Butrint, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Nový objev ve vnitrozemí ale ukazuje, že římský vliv pronikl i hluboko do horských oblastí.

Místní úřady již pracují na tom, aby mohla být hrobka co nejdříve zpřístupněna veřejnosti.

Vesnice Strikçan na východě země, kde byla římská hrobka objevena.