Článek
Předpokládá se, že chobotnice procházejí dvěma fázemi spánku: „tichým“ spánkem a „aktivním“ spánkem, z nichž ten druhý zahrnuje záškuby částí těla a rychlé změny ve struktuře a vzorování kůže, napsal list The Guardian.
Vědci z Okinawského institutu pro vědu a technologie (OIST) uvedli, že nejenže potvrdili, že chobotnice během této aktivní fáze spí, ale rovněž se ukázalo, že tato fáze vykazuje blízkou podobnost se spánkovou fází REM, která je známá u obratlovců včetně lidí. A právě v této fázi přicházejí sny.
OIST je jedním z nejúspěšnějších výzkumných pracovišť v Japonsku. Podle profesora Sama Reitera, hlavního autora výzkumu, výsledky jejich bádání naznačily, že by chobotnice mohly mít sny, nicméně neprokázaly to. „Určité vzory na kůži ve stavu bdělosti můžeme přiřadit k určitým situacím: lov, hrozby, maskování do různých druhů prostředí. Prokázali jsme, že toto vzorování se opět objevuje i během aktivního spánku,“ uvedl Reiter.
Možná sen, možná trénink
Je tedy možné, že se takto chobotnicím připomínají jejich zážitky během bdělosti, ale jak Reiter poznamenal, existují i jiná možná vysvětlení. Například že si chobotnice během spánku zdokonalují své maskovací vzory.
V článku v časopise Nature tým výzkumníků popsal, že zkoumal 29 chobotnic nočního druhu Octopus laqueus a odhalil, jak během denního světla tvorové zavírali oči a zaujímali klidovou polohu spojenou se spánkem. Každých zhruba 60 minut přitom u zvířat probíhaly rychlé změny barvy kůže, které trvaly asi minutu. Měnila se rovněž rychlost dýchání a také pohybu očí a těla.
Když vědci poklepali na nádrž, mohli sledovat, jak zvířata reagují. Zjistili, že chobotnice vykazují různé reakce v závislosti na tom, jestli jsou vzhůru, nebo zda jsou v klidné či aktivní fázi spánku.
Rybáři chytili chobotnici vážící 22 kilogramů
