Článek
Pojďme se podívat, co se v tomto směru podařilo objevit astronomům během roku 2025. Díky neúnavné práci pokročilých přístrojů, jako je Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) nebo satelit TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), se astronomové postupně přesouvají od pouhé detekce exoplanet ke zkoumání jejich atmosfér a hledání „chemických biosignatur“, tedy nepřímých známek života.
Následující přehled nás provede těmi nejzajímavějšími objevy exoplanet nějak podobných Zemi v loňském roce. Většina z nich ještě nemá potvrzenou atmosféru nebo její složení. Další pokrok v pozorovacích metodách bude proto v tomto směru klíčový.
Několik termínů z oblasti exoplanet
„Být v obyvatelné zóně“ znamená, že planeta obíhá ve vzdálenosti od hvězdy, kde by teoreticky mohla nést na povrchu kapalnou vodu, ale to není samo o sobě důkazem života.
Významné jsou tzv. biosignatury v atmosféře, což jsou chemické sloučeniny (detekované spektroskopicky), které by mohly naznačovat přítomnost nějaké biologické chemie či metabolismu, ale stále jsou interpretovány s opatrností.
Super-Země: Kamenná planeta, jejíž hmotnost činí několikanásobek hmotnosti Země.
- K2-18 b. Detektivka o známkách života:
Exoplaneta, vzdálená 120 světelných let, se loni stala ohniskem zájmu. Tato „super-Země“ (nebo mini-Neptun) obíhá v obyvatelné zóně a vědci u ní detekovali metan a oxid uhličitý, což by ukazovalo na atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý oceánem.
Co však vyvolalo senzaci, byla přítomnost sloučeniny zvané dimethylsulfid (DMS). Na Zemi tuto látku produkují výhradně mořské mikroorganismy, což z ní dělá silnou biosignaturu.
Nadšení však podle webu Astronomy ztlumily novější analýzy z července 2025. Ukázalo se, že signál DMS je slabší, než se myslelo, a také že v atmosféře bohaté na vodík by tato molekula mohla vznikat i nebiologickými procesy, například díky působení záření mateřské hvězdy.
- Planeta u hvězdy Alfa Centauri A. Plynný obr v sousedství:
Přímo u nejbližšího hvězdného systému, jen něco přes čtyři světelné roky daleko, našel JWST silné důkazy o existenci obří plynné planety obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězdy Alfa Centauri A. Tato hvězda je vlastně „dvojčetem“ našeho Slunce. Sama o sobě je planeta pravděpodobně neobyvatelná, ale může mít kamenné měsíce, které by mohly hostit život podobně, jako o tom uvažujeme u měsíců Jupiteru.
Planeta byla přímo zachycena v srpnu 2024, ale při následných pozorováních v roce 2025 „zmizela“. Asi se na své dráze dostala příliš blízko ke své hvězdě nebo za ni. Zároveň španělský tým potvrdil loni přítomnost planety Proximy b o velikosti Země, která obíhá v obyvatelné zóně nám zcela nejbližší hvězdy Proximy Centauri, nejmenšího člena trojhvězdy Alfa Centauri.
- TOI-715 b. Svět v „konzervativní“ obyvatelné zóně:
Tato super-Země je podle NASA 1,5krát větší než naše planeta a nachází se 137 světelných let daleko. Její mateřskou hvězdou je červený trpaslík. Planeta obíhá v tzv. konzervativní obyvatelné zóně, což je oblast s nejvyšší pravděpodobností udržení kapalné vody na povrchu. Rok zde trvá pouhých 19 pozemských dní.
Vědci spekulují, zda jde o „vodní svět“. V systému se navíc možná skrývá druhá, menší planeta zhruba o velikosti Země.
A super-Earth in the habitable zone! TOI-715 b orbits a small, reddish star that is, by astronomical standards, fairly close – only 137 light-years away. The same system also might harbor a second, Earth-sized planet! https://t.co/Mt7qSi5ffT pic.twitter.com/fWhprvqB70
— ARCHIVED NASA Exoplanets (@NASAExoplanets) April 18, 2024
- TRAPPIST-1 e. Když hvězda klame:
Systém TRAPPIST-1 obsahuje sedm planet. Největší naděje se vkládají do planety „e“, která leží přímo uprostřed obyvatelné zóny. Pozorování z roku 2025 však přinesla vystřízlivění, jak upozornila astronomická přehledová stránka AAS Nova.
Signály původně považované za metan v atmosféře planety byly ve skutečnosti způsobeny skvrnami na povrchu samotné hvězdy. Navíc se zdá, že intenzivní ultrafialové záření hvězdy jakýkoliv metan na planetě rychle ničí. Ohledně atmosféry zde tedy zůstává otazník.
- Kepler-725 c. Nenápadná a vzdálená super-Země:
Některé planety běžné pozorovací metody nezachytí. To je podle serveru Earth.com i případ „skryté“ planety Kepler-725 c, kterou vědci objevili díky jejímu gravitačnímu působení na známou sousední planetu ve stejné hvězdné soustavě. Nachází se zhruba 2472 světelných let daleko.
Planeta obíhá hvězdu podobnou Slunci a během své 207denní oběžné dráhy vstupuje do obyvatelné zóny. Tam dostává asi o 40 procent více energie než Země, což by mohlo znamenat přijatelné teploty.
- GJ 3998 c. Super-Země v obyvatelné zóně u červeného trpaslíka:
GJ 3998 je červený trpaslík vzdálený 59 světelných let od Země, byly u něj detekovány minimálně dvě planety (b a c). Druhá z nich je klasifikována jako super-Země s hmotností šest Zemí. Nachází se na vnějším okraji obyvatelné zóny své hvězdy, která je chladnější než Slunce, ale planety obíhají velmi blízko, takže výskyt kapalné vody je zde možný.