Hlavní obsah

K Zemi se řítí masivní sluneční bouře

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Blíží se k nám sluneční bouře, která může naši planetu zasáhnout již ve čtvrtek 30. listopadu. Jak upozornil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), erupce na Slunci mohou způsobit nakonec až geomagnetickou bouři, která může rušit rádiové či GPS signály. Souvisí to s tím, že byly nedávno na povrchu naší hvězdy pozorovány poměrně rozsáhlé skvrny.

Foto: ESA & NASA/SOHO

Solární bouře na ilustračním snímku

Článek

Sluneční skvrny vědci spojují se vznikem erupcí a výrony koronální hmoty (CME), tedy obrovskými a prudkými explozemi sluneční energie, souhrnně označovanými jako sluneční bouře.

Odborníci z NASA v této souvislosti upozornili na výraznou erupci na Slunci. Podle serveru Space Weather dosáhla hodnoty M9,8, což je pro sluneční erupce třídy M téměř nejvyšší možné ohodnocení. Silnější už je pouze třída X, která se používá pro nejmasivnější erupce.

Sluneční erupce způsobují výron koronální hmoty, která je ve skupenství plazmatu a skládá se hlavně z protonů a elektronů. Většina erupcí se uskuteční kolem slunečních skvrn, kde se vyvine intenzivní magnetické pole z povrchu do koróny. Během slunečních erupcí vyvrhne Slunce obrovská oblaka elektrizovaného plynu, který rychlostí stovek kilometrů za sekundu zasáhne magnetické pole Země.
Tyto jevy astronomové sledují s obavami, protože mohou způsobovat geomagnetické bouře, čímž představují nebezpečí pro lidské technologie, jako jsou energetické sítě, satelity, navigace nebo letecká doprava.

Čtvrtek a pátek?

Vícenásobné výrony koronální hmoty nastaly na Slunci v uplynulých dnech. První vlna vzniklé sluneční bouře může Zemi zasáhnout (či kolem ní těsně prosvištět) již ve čtvrtek.

Sluneční sonda NASA je nejrychlejším lidmi vytvořeným objektem

Věda a školy

„Pozdější CME dorazí na Zemi na začátku 1. prosince, tedy v pátek,“ avizuje pravděpodobné události zpráva amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).

Podle analýzy mohou tyto dvě události vyvolat na naší planetě ve čtvrtek slabší geomagnetickou bouři (úroveň G1) a v pátek střední (G2), což může ale znamenat i polární záři ve vyšších zeměpisných šířkách, připomíná web EarthSky.

Polární záře přišla do Česka ve dvou vlnách. Byla rudá až fialová

Věda a školy

Podle serveru The Economic Times může zmíněná bouře G2 trvat až 15 hodin.

Ačkoli se předpokládá, že nadcházející geomagnetická bouře bude ještě 30. listopadu relativně slabá, i tak by mohla vést k narušení nebo případně i k výpadkům rádiových a GPS sítí, zejména v blízkosti zemských pólů.

Skvrny jako avízo

Již minulý týden jsme informovali, že nové snímky z družice NASA Solar Dynamics Observatory ukázaly obrovský shluk slunečních skvrn. Ty měřily na šířku přes 190 tisíc kilometrů, tedy 15krát více, než kolik je průměr planety Země.

Pozorované seskupení slunečních skvrn bylo podle meteorologa Chrise Wicklunda doposud největší během současného slunečního cyklu – sluneční cykly zpravidla trvají 11 let.

Skvrny jsou ve skutečnosti chladnější částí slunečního povrchu a na snímcích mají podobu malých černých teček. Tato tmavší místa mají teplotu přes 3500 stupňů Celsia, zatímco obvykle povrch Slunce dosahuje 5500 °C. Rozdíl v teplotě způsobují výrazné změny magnetického pole hvězdy.

Obří sluneční skvrny mohou v příštích týdnech způsobit na Zemi výpadky

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám