Článek
Dne 27. září dosáhla sonda rychlosti 394 736 mil za hodinu (635 266 km/h), když se přiblížila k povrchu Slunce, a to díky malé gravitační asistenci při těsném průletu kolem Venuše 21. srpna.
Sonda překročila svůj vlastní předchozí rekord 586 863 km/h, který byl stanoven v listopadu 2021. Zároveň pokořila i nový rekord ve vzdálenosti, když se přiblížila na pouhých 7,26 milionu km od slunečního povrchu - to je podle NASA blíže, než kdy předtím obíhala jakákoli jiná sonda. Informovaly o tom také servery Space.com či Science Alert.
Upevní si pozici nejrychlejšího lidmi vyrobeného objektu?
Průlety kolem Venuše jsou klíčovým prvkem snahy sondy studovat žhavý povrch Slunce. Když se sonda přibližuje k Venuši, planeta pohlcuje část její orbitální energie, což aparátu umožňuje přiblížit se ke Slunci.
Sonda NASA proletěla sluneční korónou
Sonda má naplánován ještě jeden průlet, podle předpovědí se koncem roku 2024 přiblíží ke Slunci na vzdálenost pouhých 6,16 milionu km od jeho povrchu.
Při tomto svém posledním průletu kolem Slunce sonda pravděpodobně dosáhne ještě větší rychlosti, čímž si ještě více upevní pozici nejrychlejšího lidmi vyrobeného objektu v historii.
Kosmická loď byla po celou dobu v dobrém stavu a všechny systémy sondy fungovaly v normě. Informovala o tom Laboratoř aplikované fyziky Johnse Hopkinse v Laurelu ve státě Maryland, kde byla sonda také navržena a postavena.
Indická kosmická loď vyfotila Zemi, Měsíc i sama sebe
Parkerova sonda odstartovala v srpnu 2018 na celkem sedmiletou misi, v rámci níž má za cíl pochopit sluneční korónu, tedy oblast atmosféry. Vědci chtějí, aby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.
Díky novým poznatkům plánují také lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě či satelitní navigaci.
Sonda Parker zachytila rádiové signály z Venuše
Erupce z odvrácené strany Slunce zasáhla i Zemi
