Hlavní obsah

Javory likviduje nemoc kůry. Houba je nebezpečná i pro člověka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pro javory smrtelně nebezpečná houba Cryptostroma corticale, zavlečená do Evropy zřejmě po druhé světové válce, ohrožuje především strom jménem javor klen. Podle odborníků z Mendelovy univerzity v Brně se houba na starý kontinent dostala z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně nevěděli.

Foto: archiv Mendelovy univerzity

Nemoc stromů charakterizují nápadné černé skvrny na kůře, což jsou vlastně plodnice houby na umírajícím javoru.

Článek

Za posledních 20 let se ale houba rozšířila téměř po celé Evropě. Předpokládá se, že na vině je změna klimatu, neboť onemocnění se daří zvláště v horkých a suchých létech.

Vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity společně s evropskými kolegy využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb spor patogenu napříč Evropou. Spory jsou totiž schopny šířit se vzduchem i stovky kilometrů a vdechnutím mohou být nebezpečné i pro člověka.

Jak uvedl Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti, houbě způsobující saznou nemoc kůry javorů se nejlépe daří v suchých měsících s nedostatkem srážek a při průměrných teplotách okolo 25 stupňů Celsia.

Brněnští výzkumníci pomáhají s lesnictvím v Gruzii

Věda a školy

„Stromy jsou v takové situaci stresované, oslabené a pro houbu nastávají ideální podmínky. Houba začne plodit a také být vidět. Ve stromě ale žije třeba i dlouhé roky předtím, než ji můžeme spatřit. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji do vrstev kůry. Uvnitř kůry houba vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma, která se odhalí po odtržení vnější kůry. Tehdy můžeme pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, nepohlavních spor, které, jak jsme zjistili, překonávají díky vzdušným proudům i stovky kilometrů,“ popsal Dvořák.

Foto: archiv Mendelovy univerzity

Nápadná černá stromata vyvinutá v kůře odumírajících klenů (stroma je makroskopický útvar, který tvoří některé druhy vyšších hub).

„Zdravému člověku zřejmě neublíží“

Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy. Jejich vdechnutí ale, jak už bylo řečeno, může být nebezpečné i pro člověka.

„Zdravému člověku zřejmě neublíží, ale citlivým osobám může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud není léčena, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe, kde byla houba poprvé popsaná. Dodnes je tato nemoc nazývaná plíce loupačů javorové kůry a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ řekl Dvořák.

Brněnští vědci společně s kolegy ze zahraničí navázali v mateřských zemích spolupráci se státními pylovými službami, aby zjistili, zda je možné monitorovat šíření spor houby analýzou běžně odebíraných vzorků pylu.

Foto: archiv Mendelovy univerzity

Nemoc stromů charakterizují nápadné černé skvrny na kůře.

„Podařilo se získat vzorky denních odchytů pylu od června do září 2018. Rozhodli jsme se spory nehledat mikroskopem, jako se to dělalo dosud, ale izolací veškeré DNA. Izolovat dostatek DNA ale nebylo jednoduché. Navzdory tomu však laboratorní diagnostika potvrdila výskyt houby napříč evropským kontinentem,“ doplnil vědec, který spolu s kolegy z amerického Oregonu v současnosti pracuje na vývoji lapače spor.

Ukázalo se navíc, že sazná nemoc kůry javorů není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie i právě v Oregonu.

Vědci vyvíjejí ekologické přípravky na ochranu rostlin trpících klimatickými jevy

Věda a školy

KVÍZ: Poznáte stromy podle listů?

Koktejl

Reklama

Související témata:
Javor klen

Výběr článků

Načítám