Hlavní obsah

Vědci vyvíjejí ekologické přípravky na ochranu rostlin trpících klimatickými jevy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Měnící se klima či časté výkyvy počasí, se kterými jsme se dříve setkávali zřídka, vyvolávají stále větší potřebu ochránit rostliny před nepříznivými důsledky těchto jevů. Pomoci by mohly nové přírodní produkty, na jejichž vývoji aktuálně pracuje mezinárodní tým vědců ze sedmi zemí napříč Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou.

Foto: Archiv Mendelovy univerzity

Attila Kucsera z Mendelovy univerzity v Brně bude v Johannesburgu zkoumat metabolické složení testovaných extraktů.

Článek

Projekt CropPrime koordinují odborníci z Mendelovy univerzity v Brně v rámci prestižního programu Horizon. Projekt podpořila Evropská unie částkou jeden milion eur.

Cílem čtyřletého projektu je vyvinout inovativní přípravky s ekologickým složením. Základem produktů jsou rostlinné biostimulanty na bázi přírodních sloučenin a extraktů.

„Podpořit by měly odolnost i růst plodin, a to udržitelným způsobem. Mohou tak být alternativou ke stále více kritizovaným syntetickým hnojivům,“ uvedl koordinátor projektu Pavel Kerchev z Agronomické fakulty.

Profesor Zdeněk Opatrný: Rostliny mozek nepotřebují

Styl

Kromě biostimulantů by nové přípravky měly obsahovat také unikátní fungicidy založené na rostlinných molekulách RNA. „Naším cílem je, aby tyto fungicidy snižovaly plísňové infekce u zemědělských plodin se stejnou účinností, jakou nám v tuto chvíli dokážou zajistit fungicidy syntetické,“ přiblížil Kerchev.

Přípravky nebudou pro životní prostředí toxické

Hlavní výhodou vyvíjených produktů je jejich biologická odbouratelnost. „Přípravky nebudou toxické pro životní prostředí. Zaměřit se chceme mimo jiné na výzkum účinků bioaktivních molekul izolovaných z extraktů mořských řas,“ popsala členka výzkumného týmu Zuzana Plšková, která působí na Ústavu molekulární biologie a radiobiologie.

Výsledné přípravky by plodiny měly chránit před řadou nepříznivých jevů, se kterými se zemědělci v důsledku změny klimatu setkávají stále častěji - ať už jde o sucho, horko nebo naopak extrémní srážky a chlad. Testování produktů zatím probíhá na modelových rostlinách huseníčku rolního, po prvních výsledcích se pokusy rozšíří o rostliny rajčat a salátu.

Vlny veder se mohou opakovat v průměru každých pět let, upozorňují vědci

Věda a školy

Do projektu se vedle vědců z Mendelovy univerzity zapojili také odborníci z Vlámského biotechnologického institutu v belgickém Gentu, Biologického centra Akademie věd ČR, Institutu molekulární a buněčné biologie v Rosariu v Argentině, James Hutton Institutu ve Velké Británii, Univerzity v Johannesburgu v Jižní Africe, Centra systémové biologie rostlin a biotechnologie v Bulharsku a také biotechnologické společnosti BioAtlantis působící v Irsku.

Během projektu se budou odborníci setkávat v zařízeních jednotlivých partnerských institucí. „Čeká nás práce na přípravě extraktů a jejich testování na rostlinách pod vlivem stresu, dále jejich analýza a identifikace bioaktivních látek. Věnovat se budeme samozřejmě také vývoji zmíněných fungicidů,“ vyjmenovala Plšková, která v belgickém institutu zkoumá vliv připravených extraktů na rostliny vystavené stresovým podmínkám.

Její kolega Attila Kucsera zase vycestuje na univerzitu do Johannesburgu, kde bude zkoumat metabolické složení testovaných extraktů.

Změna klimatu ohrožuje lesní půdu

Věda a školy

Tým z Mendelovy univerzity zkoumá varující úbytek „deštných pralesů oceánu“

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám