Článek
Vše by mělo změnit nastartování lesnictví s produkcí dřeva a dřevěného uhlí.
„Pracujeme v oblasti, kde jsou tuhé zimy, parná léta a tisícihlavá stáda dobytka. Oblast má dlouhou historii osídlení. Dokladem jsou např. ovocné stromy, které se roztroušeně nacházejí i ve vysokých nadmořských výškách, nebo hlavové stromy, což jsou dřeviny, jimž byly pravidelně seřezávány větve pro zajištění krmiva pro zvířata nebo paliva pro obyvatele,“ řekl Právu Pavel Peška z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Tyto hlavové stromy znají obyvatelé střední Evropy v podobě pravidelně seřezávaných proutkařských vrb. V Gruzii jde ale většinou o buky nebo habry.
Loni se vysázelo 40 tisíc hektarů lesů
Vědci již podrobně zmapovali veškerý porost. Při výzkumu se zaměřili i na kvalitu půdy v jednotlivých oblastech, aby mohli určit, co je vhodné v daných lokalitách vysazovat. Z bádání v terénu vznikne lesní hospodářský plán. Odborníci obyvatelům Aragvi ukážou, jak se starat o krajinu, skladovat vytěžené dřevo na otop a jak vyrábět kvalitní dřevěné uhlí, o které je velký zájem.
Výzkum lesů v Gruzii
„Velkou rozmanitost původních dřevin v oblasti dokládá to, že jsme na zkoumaných plochách našli 32 druhů stromů a 74 druhů keřů,“ uvedla k výzkumu v Gruzii Veronika Kalníková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, působící na správě CHKO Beskydy.
Masivní sesuv půdy v Gruzii smetl klimatické lázně
Projekt zahrnuje školení gruzínských odborníků a osvětové akce přímo v Aragvi.
Odborníci se snaží vzbudit zájem o lesnické dění v oblasti i mezi žáky tamních škol. Ještě v letošním roce chystají ukázky lesní pedagogiky a natáčení dokumentárního filmu.
Tým z Mendelovy univerzity zkoumá varující úbytek „deštných pralesů oceánu“
Vědci vyvíjejí ekologické přípravky na ochranu rostlin trpících klimatickými jevy
