Hygienici se více zaměří na staré školy. Rizikem je azbest či olovo ve vodě

Novinářům to ve čtvrtek sdělil ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.

V letech 2011 a 2012 hygienici zkontrolovali 250 školních budov z let 1950 až 1990, kdy se azbestové materiály na stavbách používaly. Loni na podzim kontroly zopakovali na 20 místech, zkontrolovali 142 školních tříd.

„Chtěli jsme ověřit, jestli dalšími rekonstrukcemi nedošlo ke vzniku dalšího zdroje azbestu,“ uvedl Fošum.

Vlákna azbestu mohou podle informací na webu Státního zdravotního ústavu způsobovat zdravotní komplikace, zejména při jejich vdechování. Hrozí poškození plic, tzv. azbestóza, při níž se plicní tkáň zjizví, dýchání je ztížené a plicím se nedaří dostatečně okysličovat krev. V důsledku dlouhodobé expozice se může u lidí vyvinout i rakovina.

Proto hygienici dozorují např. demolice domů, které azbest obsahují, příkladem jsou telekomunikační budovy na pražských Olšanech. Kontroly se zaměřují jak na riziko pro pracovníky, tak únik drobných vláken do okolí.

Azbest se vyskytuje i v přírodě, proto hygienici kontrolují i lomy, kde se těží horniny s potenciálním výskytem azbestu. „Máme vytipované horniny, které mohou obsahovat kapsy s azbestovými nebo minerálními vlákny. Cílem je nastavit mechanismy, jak s tím pracovat,“ dodal Fošum.

Je podle něj potřeba zajistit bezpečnost pracovníků a bránit šíření vláken do okolí lomů.

Do budoucna by měl vzniknout Národní azbestový profil, tedy databáze budov, které azbest obsahují. Podle Fošuma je to požadavek Evropské unie, v současné době se diskutuje o tom, zda do databáze zahrnout veřejné nebo i soukromé budovy. ČR podle něj evidenci soukromých nepodporuje. Kdy databáze a navazující soubor opatření, jak se azbestu v budovách zbavit, vznikne, zatím není jasné.

Větší důraz na staré vodovody a azbest vychází z nové evropské legislativy, musí se mu věnovat všechny evropské země. V letošním roce se tak hygienické stanice zaměří na školy, kde jsou ještě původní olověné vodovodní trubky. Jde o takové, které byly postavené před rokem 1945 a zatím neměly rozvody kompletně rekonstruované.

Podle nového zákona, který z evropské směrnice vychází, budou muset mít majitelé takových budov posudek, pokud v nich sídlí školy, školky nebo lůžková zdravotnická či sociální zařízení, třeba nemocnice nebo domovy pro seniory.

Výměna rozvodu pitné vody může podle odhadů ministerstva zdravotnictví v materiálu k novele zákona o ochraně veřejného zdraví přijít na 150 tisíc až 200 tisíc korun, dříve na ně bylo možné získat i městské nebo státní dotace. Limit pro zdravotně nezávadnou vodu je 10 mikrogramů olova na litr vody.

Podle dalších informací z tohoto týdne školy loni za digitální učební pomůcky a zapojení pokročilých IT technologií do výuky utratily asi 1,45 miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO). Asi 10 milionů Kč z rozpočtu školy v minulém roce nevyužily. Vyplývá to z informací na webu ministerstva školství, na edu.cz a z vyjádření mluvčí MŠMT Anety Lednové.

Podle školského resortu si loni na prevenci digitální propasti rozdělilo 4970 škol 478,3 milionu korun. Na pořízení digitálních učebních pomůcek dostalo 5032 mateřských škol celkem 261,3 milionu Kč, 2631 základních škol a gymnázií si rozdělilo 716,3 milionu Kč. Od roku 2020 doposud finanční dotaci získalo přes 15 tisíc škol, jak uvedl úřad.

Celkem je z NPO na inovace potřebné kvůli digitalizaci určeno 4,8 miliardy Kč na období mezi lety 2020 až 2026. Peníze mohou získat mateřské, základní a střední školy a konzervatoře – jak veřejné, tak soukromé a církevní.

Asi 1,3 miliardy Kč na digitalizaci dostaly školy v roce 2020, kdy v období epidemie covidu-19 pořizovaly pomůcky pro distanční výuku. V roce 2022 poslalo ministerstvo do škol zhruba 1,45 miliardy Kč, letos dává úřad školám na IT vybavení 1,16 miliardy Kč a v roce 2024 plánuje resort rozdělovat z evropských peněz 785 milionů Kč.

Letos by měly dotaci získat mj. základní školy, které od letoška plánují učit podle nových vzdělávacích plánů s důrazem na informatiku. Peníze mohou využít na pořízení pokročilých technologií jako jsou 3D tiskárny nebo roboti. Tzv. malou revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP), ve které se klade důraz na informatiku, schválilo ministerstvo v roce 2021. Nové učební plány budou pro všechny ZŠ povinné od letošního září pro třídy prvního stupně, na druhém stupni to má být o rok později.