Článek
Cílem výzkumu bylo podle Albrechta zjistit, jestli se s přibývajícím věkem samců mění kvalita a produkce spermií.
„Ta se dá měřit jako velikost zduřelého kloakálního výčnělku, který u pěvců v době hnízdění slouží jako rezervoár spermií,“ vysvětlil Albrecht, který vedl výzkumný tým.
Odběr spermií masáží kloakálního výčnělku, který u pěvců slouží jako jejich rezervoár. Spermie pěvců se liší od spermií ostatních ptáků – mají unikátní šroubovitou strukturu. Skládají se ze tří hlavních částí, jak je vidět ve výřezu: hlavičky, dlouhého krčku a ocásku.
Podle hlavní autorky vědecké studie Kristýny Míčkové, doktorandky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, výzkum prokázal, že mladší jedinci produkují méně spermií než vlaštovčí samci ve středním a vysokém věku.
Ornitologové vyhlásili Ptákem roku 2023 kachnu poláka velkého
„Výsledky navíc naznačují, že vlastní produkce spermií může být nákladná – samci, kteří během života investovali relativně hodně do produkce spermií, se v průměru dožívali nižšího věku,“ dodal Albrecht.
U lidí by takový výzkum zabral stovky let
Na analýze vlaštovek obecných pracovali vědci 13 let. Shromáždit data nebylo snadné.
„Terénní výzkumy začínají každý rok ještě před návratem vlaštovek do hnízdiště v dubnu, kdy zde instalujeme sledovací kamery, které pomáhají odhalit, jak je to s vlaštovčí nevěrou a chováním ptáků v hnízdech. Pak se členové týmu po týdnu střídají při kontrole hnízd až do odletu posledních vlaštovek, což bývá koncem prázdnin. Protože je vlaštovka druhem pevně vázaným na lidská sídla, je výzkum spojen s intenzivní komunikací s majiteli farem, kde vlaštovky hnízdí,“ popsala Míčková.
Tito ptáci se podle ní dožívají průměrně dvou až pěti let, což z nich dělá ideální kandidáty pro studium stárnutí. K získání dat o reprodukčním stárnutí a vlivu reprodukčních investic na přežívání a délku dožití je totiž nutné, aby modelový druh byl relativně krátkověký a badatelé mohli u různých jedinců sledovat změny v čase, nejlépe v průběhu celého jejich života.
Mláďata vlaštovky obecné před výletem z hnízda.
„U lidí bychom museli dřít několik stovek let, abychom takový výzkum dokázali udělat, a naráželo by to na zjevné etické problémy,“ poznamenal k tomu Albrecht.
Zároveň nastínil, že vlaštovky jsou mnohem více promiskuitní než lidé a úspěšnost samců přímo souvisí s tím, kolik zplodí mláďat s jinou než svou sociální partnerkou.
Odborníci si tak momentálně kladou otázkou, zda se investice do spermií vlaštovčím samcům vyplatí či nikoli.
Za nízkou plodnost mužů mohou plasty, dioxiny i paracetamol
„V dalším kroku se proto zaměříme na studium vztahu mezi produkcí spermií a celoživotní schopností samců plodit mimopárové potomky – je možné, že i přes poněkud kratší délku dožití vede vyšší produkce spermií ke stejnému počtu za život zplozených mláďat jako u déle žijících samců,“ uzavřel Albrecht.
V rezervaci u Milovic poprvé zaznamenali orla mořského
