Hlavní obsah

Experti z celého světa jednají v Brně o propojení malých družic pro pozorování gama záření

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Týmy astrofyziků a inženýrů z celého světa se sešly na konferenci ve Hvězdárně a planetáriu Brno, kde se zabývají pozorováním gama záření pomocí malých družic. Na pořádání konference se podílejí vědci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU), kteří o ní informovali.

Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Ilustrační snímek brněnské hvězdárny, v jejíchž prostorách se konference koná.

Článek

Konference, která se koná od úterý do čtvrtka, má bohatý program s účastníky z celého světa, včetně velkého zastoupení odborníků z NASA, kteří představí tři desítky malých vesmírných misí v různých fázích vývoje – od vypuštěných satelitů přes mise, jež mají letět v příštích letech, až po nové koncepty.

Určit, odkud záblesky gama záření pocházejí

„Tyto malé mise by měly vytvořit globální síť takových detektorů, které budou pokrývat celou oblohu, a právě tomu může napomoci i tato konference,“ uvedl Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU.

Pokud by vědci svá data propojili, dokázali by určit místa, odkud záblesky gama záření pocházejí, a provést další měření a pozorování.

Družice z Brna jako první ve své třídě zaznamenala gama záblesk

Věda a školy

Záblesky gama záření vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd a pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů.

Chystaný první český vesmírný dalekohled

Brněnští astrofyzici na konferenci představí také projekt na konstrukci prvního českého vesmírného dalekohledu, který bude optimalizovaný na ultrafialovou část spektra. Projekt vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU).

Chystaný český dalekohled bude konstruován pro výzkum primárně tzv. kilonov, které vznikají při srážkách neutronových hvězd, nebo neutronové hvězdy a černé díry, což provází i gravitační vlny a záblesky gama záření.

Dalekohled ale bude pozorovat i velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, rovněž záření z jader galaxií, kdy super masivní černá díra roztrhne ve středu galaxie hvězdu.

Dvoumetrový Perkův dalekohled úspěšně slouží už 55 let

Věda a školy

V současnosti vzniká detailní studie, na jejímž základě bude sestaven podrobný seznam technologií, které je potřeba vyvinout, i potřebných finančních částek. Projekt pak posoudí Evropská vesmírná agentura (ESA), jež na vypracování studie dala vědcům jeden rok.

Pokud projekt na základě studie ESA vybere, předpokládá se start v roce 2027.

Výběr článků

Načítám