Hlavní obsah

Detektivka stará 40 tisíc let. Neandertálci vs. tropické choroby

Právo, JPL

Tradiční a všeobecně rozšířený názor, že neandertálci byli v mnoha ohledech méně zdatní než moderní lidé, poněkud zviklaly poznatky získané v posledních letech nejen antropology, archeology a sociology, ale i molekulárními genetiky.

Foto: Profimedia.cz

Model člověka neandertálského na ilustračním snímku

Článek

Neandertálci, osídlující Eurasii více než 300 tisíc let, představují jednu ze sesterských vývojových linií moderního člověka, nikoli jeho předky. Proč ale před 40 tisíci lety postupně vyklidili pole nově příchozím lidem, dříve označovaným jako kromaňonci?

Vysvětlení nabízí dnešní věda hned několik. Má se za to, že populační vlna našich přímých předků mířících z Afriky na sever byla jednoduše mnohem početnější než neandertálci, a to v poměru 10:1.

Už kromaňonci si hledali přespolní nevěsty

Věda a školy

Obě skupiny předvěkých lidí se mezi sebou křížily, ale na společně sdíleném území začali postupně převažovat příslušníci druhu člověk moudrý.

K tomu připočtěme, že neandertálci měli méně dětí, protože se jejich ženy zúčastňovaly spolu s muži lovu, což nebyla ani snadná, ani bezpečná záležitost.

Jelikož vynikali větší hlavou než příslušníci druhu Homo sapiens, umíraly při porodech neandertálské matky a děti častěji. Lidé moudří se dožívali vyššího věku, takže se na výchově potomstva podíleli i prarodiče.

A zase to klima

Ke slovu přichází i jev, kterému v současnosti připisujeme nejednu špatnost – změny podnebí. I když neandertálci dokázali s úspěchem přežít několik studených období, poslední ochlazení, které zažili, vedlo k velkoplošnému ústupu lesů: otevřeným keři porostlým savanám se lépe přizpůsobili právě kromaňonci.

Díky DNA se poprvé podařilo zrekonstruovat tvář denisovanky

Věda a školy

Naši předci neandertálce připravovali o nezbytné potravní zdroje nejen proto, že jich bylo víc. Má se totiž za to, že neandertálci měli chudší jídelníček a nečekané změny prostředí je proto rozhodily mnohem více než lidi moderního typu.

A důsledek? Neandertálců ubývalo natolik, že se populace rozpadala na vzájemně oddělené, stále méně početné a tím i příbuznější rodiny, které později zcela vymřely.

Za vším hledej geny

Svou troškou do mlýna do pokračující diskuse o vymizení neandertálců přispěli v časopise Nature Communications američtí a izraelští vědci vedení Gilliem Greenbaumem ze Stanfordovy univerzity.

Všechno je jinak:
Původně byli neandertálci pokládáni za těžkopádné, primitivní, k zániku odsouzené bytosti.
Dnes se ví, že se na území od západní Evropy po jižní Sibiř dorozumívali poměrně rozvinutou řečí.
Starali se o starší a nemocné členy tlupy, vyráběli poměrně složité nástroje, zdobili se rozmanitými šperky, nepohrdli ani přírodními léčivými látkami.
Čistili si zuby, pohřbívali mrtvé, vynalezli první hudební nástroj – flétnu.
Podle některých názorů se jejich rozumové schopnosti příliš nelišily od inteligence ve stejné době žijících přímých předků soudobého člověka.

Názor, že si moderní lidé s sebou nejdříve do východního Středomoří a později i do ostatních koutů Eurasie přinesli infekční tropické nemoci, na něž obranné mechanismy neandertálců nestačily včas úspěšně reagovat, podpořili propracovanými matematickými modely šíření chorob a toků genů v lidské populaci.

„Nemoci našich předků mohly být zhoubnější a smrtelnější a vyskytovat se častěji než choroby neandertálců v mírném podnebném pásu. Moderní lidé již naopak měli zděděné geny umožňující bez těžkostí kolonizovat severnější území,“ shrnuje Greenbaum.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám