Hlavní obsah

Další pokrok lékařského výzkumu. Umělé lidské embryo stvořili i vědci v Izraeli

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vědci v izraelské laboratoři vytvořili model lidského embrya, a to bez použití spermií, vajíček či dělohy. Projekt má za cíl nabídnout jedinečný pohled do raných fází vývoje zárodku a zjednodušit jeho zkoumání. Jsou tak dalším týmem ve světě, kterému se něco podobného povedlo.

Vědci vypěstovali model lidského embrya bez vajíček a spermiíVideo: Reuters

 
Článek

Entita, kterou vědci z Izraele vypěstovali, je velmi podobná ranému lidskému embryu. Na rozdíl od opravdového lidského zárodku ale k jeho vytvoření nebyly použity spermie, vajíčka ani děloha. Vyrobeno bylo pouze pomocí kmenových buněk.

Tým z Weizmannova institutu věd v izraelském městě Rechovot, kde se výzkum uskutečnil, tvrdí, že jejich model embrya vypadá jako učebnicový příklad skutečného 14denního lidského zárodku - těsně předtím, než se v něm začnou tvořit základy pro tělesné orgány. Model při výzkumu dokonce uvolňoval hormony, které v laboratoři ukázaly pozitivní těhotenský test.

Cílem celého výzkumu je lépe porozumět nejranějším okamžikům života, které jsou zatím velmi málo prozkoumány. Pozorování embrya je za normálních okolností nejen technicky, ale i eticky velmi komplikované.

V New Yorku úspěšně transplantovali srdce roční holčičce

Věda a školy

„Je to pomyslná černá skříňka, naše znalosti jsou velmi omezené,“ uvedl pro zpravodajskou stanici BBC profesor Jacob Hanna, vedoucí projektu z Weizmannova institutu.

Pěstování syntetického zárodku

Místo spermie a vajíčka byly použitým materiálem pro vytvoření zárodku kmenové buňky, získané z tzv. somatických dospělých lidských buněk. Ty byly přeprogramovány tak, aby získaly potenciál stát se jakýmkoli typem tkáně v těle.

Tyto kmenové buňky byly dále pomocí chemikálií přeměněny na čtyři typy buněk nacházejících se v nejranějších stadiích lidského embrya. Těmi jsou:

  • epiblastové buňky, které se stávají vlastním embryem (nebo plodem);
  • trofoblastové buňky, které se stávají placentou;
  • hypoblastové buňky, které se stávají podpůrným žloutkovým váčkem;
  • extraembryonální mezodermální buňky.

Celkem 120 těchto buněk bylo následně smícháno v přesném poměru a vznikl model lidského zárodku, který je k nerozeznání od toho pravého.

Foto: Weizmann Institute of Science

Syntetické embryo je podobné lidskému zárodku ve 14. dni těhotenství

Umělé embryo jako budoucnost rozmnožování

Magdalena Źernická-Goetzová, profesorka vývoje a kmenových buněk na britské Univerzitě v Cambridgi, k izraelskému úspěchu podotkla, že daná studie se připojuje k šesti dalším podobným modelům lidských zárodků, které letos zveřejnily týmy z celého světa, a to včetně její laboratoře.

„Žádný z těchto modelů však plně nereplikuje přirozený vývoj lidského zárodku, ale každý přispívá ke způsobům, kterými lze nyní experimentálně studovat mnoho aspektů jeho vývoje,“ vysvětlila Źernická-Goetzová.

Vědci poprvé uměle vytvořili lidské embryo

Věda a školy

Studie vyvolávají mnoho etických otázek o možnosti potenciální budoucí manipulace ve vývoji lidského embrya.

„Nemyslím si, že bychom někdy mohli opravdu vytvořit skutečné identické embryo. Prostředí lidské dělohy je opravdu nejpřirozenějším a nenahraditelným prostředím,“ dodala profesorka.

Vedoucí týmu v Izraeli Jacob Hanna nicméně řekl, že jejich práce by mohla otevřít dveře novým způsobům zkoumání. Jednodušeji by se tak mohl testovat např. účinek léků v těhotenství nebo by se dalo lépe porozumět potratům a genetickým chorobám. Dokonce se otevírá možnost pěstování transplantované tkáně a orgánů.

Nejnovější výzkum modelu embrya byl publikován v odborném časopise Nature ve středu 6. září.

Číňané vypěstovali v prasatech lidské ledviny

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám