„Da Vinciho kód“ v DNA. Vědci odhalují genetické tajemství renesančního génia

Ve slavném románu amerického spisovatele Dana Browna Da Vinciho kód (v češtině známější pod názvem Šifra mistra Leonarda) se da Vinciho dílo stalo klíčem k odhalení tajemství svatého grálu. Skutečná záhada, o jejíž rozluštění se vědci snaží již několik let, se ale skrývá v Leonardově genetickém profilu.

V roce 2016 v této souvislosti vznikla mezinárodní iniciativa Leonardo da Vinci DNA Project, jejíž cíl je velmi ambiciózní: zrekonstruovat kompletní genetickou informaci tohoto renesančního génia a zjistit, co nám může prozradit o jeho zdraví, původu, životním stylu a výjimečných vlastnostech.

Na projektu spolupracují genetici, historici, antropologové a forenzní specialisté, kteří kombinují nejmodernější vědecké metody s pečlivým studiem archivů.

Vzhledem ke skutečnosti, že Leonardo da Vinci neměl vlastní děti, zaměřili se badatelé na jeho širší mužskou rodinnou linii, kterou lze sledovat pomocí chromozomu Y. Ten se dědí z otce na syna téměř beze změny a slouží tak jako spolehlivý genetický marker napříč staletími.

Historici strávili mnoho let sestavováním rozsáhlého rodokmenu, který sahá až do roku 1331 a zahrnuje více než 400 osob ve 21 generacích. Na základě tohoto výzkumu se podařilo identifikovat 14 žijících mužských potomků z vedlejších větví rodu da Vinci.

Šest z nich podstoupilo genetické testy a výsledky byly jednoznačné – jejich chromozom Y nese shodné segmenty, což potvrzuje nepřerušenou kontinuitu rodové linie nejméně od 15. generace. Tento společný chromozom Y má nyní posloužit jako klíč pro ověření Leonardovy DNA.

„Ještě je před námi dlouhá cesta a výsledky musí být potvrzeny dalšími odborníky, ale možná jednoho dne tyto kroky povedou k přesné rekonstrukci da Vinciho DNA,“ řekl nedávno pro server Science Alert Alessandro Vezzosi z asociace Le Vie di Leonardo Da Vinci, která je do projektu zapojena.

Analýza chromozomu Y nabízí vědcům více než jen potvrzení původu. Každý chromozom nese tzv. haploskupinu, která odráží dávné migrace a etnický původ.

Předběžná zjištění naznačují, že Leonardovy kořeny odpovídají „typickým italským liniím 15. století“, ale další výzkum, zejména mitochondriální DNA děděné po matce, by mohl odhalit více o původu jeho matky Cateriny. Někteří historici spekulují o jejích kořenech mimo Itálii, možná až na Blízkém východě.

Genetická analýza může ukázat i mutace, které mohly ovlivnit zdraví nebo fyzické vlastnosti.