Hlavní obsah

Čínská sonda získala kameny z hlubin Měsíce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Peking

Čínská sonda Čchang-e 4 operující na odvrácené straně Měsíce může vědcům pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Její vozítko Nefritový králík 2 totiž nyní získalo vzorky z oblasti nazývané Aitkenova pánev, které naznačují, že dopad pradávného tělesa, který pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC.

Foto: Profimedia.cz

Vozítko Nefritový králík 2 (Yutu 2) na měsíčním povrchu

Článek

Čchang-e 4 přistála 3. ledna letošního roku ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemské družice. Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu.

Aitkenova pánev je podle vědců stará 3,9 miliardy let, rozkládá se přes téměř čtvrtinu Měsíce, a je tak jedním z největších kráterů ve sluneční soustavě. Právě její vznik mohou nové poznatky pomoci odhalit.

Horniny s odlišným chemickým složením

Sonda též donesla na lunární povrch vozítko Nefritový králík 2, které identifikovalo kameny s jiným chemickým složením než jakékoliv jiné horniny nalezené na Měsíci.

Na základě prvních analýz z infračerveného spektrometru by měly vzorky obsahovat minerály olivín a pyroxen, které odpovídají předpokládané skladbě lunárního pláště.

Snímky prozkoumávaného lunárního povrchu

Měsíc se podobně jako Země skládá z jádra, pláště a kůry. Pokud by dávný asteroid opravdu pronikl až do pláště, tedy druhé vrstvy, musel by před tím prorazit 50 kilometrů silnou kůru Měsíce.

Data zaslaná Nefritovým králíkem 2 mohou vědcům pomoci objasnit chemické a mineralogické složení lunárního pláště i vznik a evoluci samotného Měsíce. Jeho odvrácená strana není ze Země vidět vlivem takzvané vázané rotace a povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří” – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.

Foto: Profimedia.cz

Přistávací modul sondy Čchang-e 4

Nové poznatky ve středu vydali vědci z Čínské akademie věd v odborném časopise Nature. Do budoucna chtějí horniny dál studovat a chystají i misi, která by vzorky dovezla na Zemi, kde by je bylo možné zkoumat v laboratorních podmínkách.

Do konce letošního roku navíc Číňané plánují dopravit další sondu na Měsíc, Čchang-e 5, která má získat vzorky na lunární přivrácené straně.

Reklama

Související články

Číňané chtějí vybudovat laboratoř na Měsíci

Podle čínských státních médií hodlá Peking během příštích deseti let postavit výzkumnou stanici na Měsíci. Zařízení má být umístěno v blízkosti oblasti jižního...

Měsíc se scvrkává, zjistili vědci

Podle zjištění NASA se Měsíc za stovky milionů let zmenšil v průměru asi o 50 metrů. Jeho povrch se scvrkává, podobně jako se kulička hroznového vína mění na...

Výběr článků

Načítám