Článek
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin, tj. látku přenášející nervové impulsy. Mezi velké množství pohybových i psychických příznaků parkinsona patří také porucha řeči.
| Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat či kontrolovat svůj pohyb. Parkinsonova nemoc je známá již od starověku, poprvé ji však v roce 1817 popsal londýnský lékař James Parkinson. |
Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů, přičemž zkušení neurologové tak dokážou nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat.
Vědci v Brně řeší poruchu řeči u lidí s parkinsonem
„Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,“ upozornil docent Dušek.
Účinkuje lék na řečovou poruchu?
Odborníci se zatím neshodují, zda léky proti Parkinsonově chorobě, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči ovlivnit.
„Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, nicméně starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano,“ poznamenal Dušek.
Lidé s Parkinsonovou chorobou by měli každý den jíst jahody, jablka a pomeranče
„Naše studie ukázala, že u pacientů s parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění,“ vysvětlil hlavní autor studie Jan Rusz z 1. LF UK a FEL ČVUT.
Tři typy řečové poruchy
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa.
Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s parkinsonem: tzv. prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický typ.
„Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči,“ připomněl Dušek.
Snížená kvalita hlasu, tedy jeho hrubost, se podle něj objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. „Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci,“ dodal.
Naděje pro lidi trpící demencí a parkinsonem. Vědci možná v mozku našli viníka
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili mírně – a to i proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u kterých došlo rovněž ke zlepšení dalších – pohybových – projevů.
Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo. Proč?
„Podle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči,“ zmínil Dušek.
Naproti tomu se podle něj jeví, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejších degenerací motorických oblastí v mozku. A proto nereaguje na léčbu dopaminem.
Čeští lékaři přišli s vylepšeným implantátem na principu kostního vedení
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento příznak, ale i celkové onemocnění.
„Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení,“ shrnul docent Rusz.
„Určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii,“ uzavřel jeho kolega Dušek.
Byli ochrnutí, teď zase chodí. Unikátní implantát dává naději
Lékařská fakulta tyto nové poznatky nyní zveřejnila v souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadá právě na pátek 11. března.
