Hlavní obsah

V 88 letech dostala Britka bionické oko. A znovu vidí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Medicínsko-technologický pokrok nabízí některým pacientům, kteří přišli postupnou degenerací o zrak, naději na jeho částečné obnovení. Osmaosmdesátiletá žena z Londýna dostala bionický oční implantát, který jí umožňuje detekovat vizuální signály poté, co na jedno oko oslepla. Lékaři jí chirurgicky vložili mikročip o šířce dvou milimetrů pod střed sítnice.

Foto: Moorfields Eye Hospital NHS Foundation Trust

Zařízení bylo implantováno do levého oka 88leté ženy z Londýna.

Článek

Žena z Dagenhamu na východě Londýna trpí tzv. geografickou atrofií. Jde o nejběžnější formu suché, věkem podmíněné makulární degenerace (česká zkratka VPMD, angl. AMD), která postihuje miliony lidí na celém světě. Začíná se projevovat potížemi se čtením a rozeznáváním detailů a skončit může ztrátou zraku.

Matka sedmi dětí a babička osmi vnoučat měla celý život zrak normální, ke stáru ale kvůli suché VPMD přestala prakticky vidět na levé oko, informovaly deníky Evening Standard a Daily Mail.

Mikročip jí zavedli v londýnské nemocnici Moorfields Eye Hospital v rámci celoevropské studie. Stala se první pacientkou ve Spojeném království, které pomáhá vidět tento konkrétní implantát, doplnil list The Guardian.

Mikročip, brýle, kamera a počítač

Chirurgický zákrok v nemocnici zahrnoval hlavně vložení dvoumilimetrového mikročipu pod sítnici. K samotnému vidění jsou třeba ještě speciální brýle, které obsahují kameru připojenou k malému počítači, jenž nosí pacient s sebou.

Mikročip umístěný pod sítnicí pacienta má za úkol zachycovat scény promítané brýlemi a zprostředkovat vizuální signál mozku.

Dvacetileté studentce ze Znojemska vrátila zrak unikátní operace

Věda a školy

Brýlemi promítané scény se přenášejí do počítače, kde to algoritmy umělé inteligence zpracovávají a instruují brýle, na co se zaměřit.

Obraz jako infračervený paprsek brýle promítají přes oko do čipu, ten to převede na elektrický signál, který pak prochází buňkami sítnice až do mozku. „Kde je interpretován podobným způsobem, jako kdyby šlo o přirozené vidění,“ popisují vědci.

Nutná rehabilitace

Čtyři až šest týdnů po zavedení se tento implantát testuje zapnutím čipu a v této fázi by měl pacient vidět signál. Posléze musí pojít rehabilitačním programem, aby se s přístrojem naučil pracovat a využil ho co nejvíce při rozpoznávání věcí.

„Jsem nadšená, že jsem první, kdo má tento implantát,” nechala se slyšet seniorka podle zpravodajské stanice BBC.

Ztráta zraku na jednom oku jí podle jejích slov poněkud bránila v zahradničení, hraní bowlingu či malování.

Naděje pro miliony? Slepý pacient díky genové terapii částečně vidí

Věda a školy

„Toto průlomové zařízení nabízí naději na obnovení zraku lidem, kteří trpí ztrátou zraku v důsledku suché VPMD. Úspěch operace a důkazy shromážděné prostřednictvím klinické studie pomohou využít skutečný potenciál této léčby,” prohlásil podle BBC odborný konzultant z Moorfields Eye Hospital Mahi Muqit.

Zařízení jménem Prima System použité při této operaci bylo vyvinuto společností Pixium Vision ve Francii.

Makulární degenerace je závažné onemocnění očí, které může vést až k rychlé a významné poruše zraku. Postihuje centrální část sítnice oka, tzv. žlutou skvrnu (makulu). Při jejím poškození je pro pacienta obtížné rozlišovat detaily. Většinou se jedná právě o věkem podmíněnou formu této nemoci, postihuje tak především starší osoby.
Onemocnění se nejčastěji vyskytuje nejprve na jednom oku, druhé bývá postiženo během několika následujících let. Lidé trpící tímto postižením přicházejí o centrální vidění (periferní vidění je zachováno), čímž dochází k jejich neschopnosti rozpoznávat obličeje, detaily a barvy. Mezi další projevy patří problémy s určováním vzdálenosti a výšky. To postupně vede k neschopnosti vykonávat běžné každodenní činnosti.
Nejčastějším typem věkem podmíněné makulární degenerace je tzv. suchá forma. Dochází při ní k poškození a úbytku (atrofii) pigmentového epitelu sítnice a fotoreceptorů. Její vývoj je pomalejší než u vlhké formy a vyskytuje se u 85 procent pacientů s tímto onemocněním. Vlhká forma postupuje rychleji a často vede k nevratné ztrátě zraku.
Geografická atrofie je pokročilá forma věkem podmíněné makulární degenerace, která postihuje sítnici, tj. část oka, která posílá informace do mozku, čímž umožňuje vidění.

S implantátem do mozku „vidí“ i slepí

Věda a školy

Už dříve se s pomocí implantátu, který přenáší obrázky z kamery přímo do mozku, podařilo americkým výzkumníkům aspoň částečně obnovit zrak u šesti slepých lidí. Daná technologie se zatím zkoušela jen u lidí, kteří oslepli během života. Není jasné, zda a nakolik může pomoci těm, kteří se jako slepí už narodili.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám