Archeologové odkryli na Masarykově nádraží hradby z doby Karla IV. i barokní opevnění

V jižní části nádraží pracují archeologové od května, průzkum lokality u historické pošty mají hotov a na místo teď zamíří stroje. Archeologické práce dál probíhají za první a druhou kolejí, na které je provoz vlaků v současnosti převeden.

Archeologové objevili řadu historických zdí i různé předměty z doby od 14. až do 20. století. „Můžeme tady vidět zbytky zdiva z období založení Nového Města pražského, tudíž hradeb, které založil Karel IV. roku 1348, týká se to především části Horské brány, její severní věže a gotické hradby,“ popsal Novinkám archeolog Martin Vyšohlíd ze společnosti památkové péče Archaia Praha, co je vidět hned vedle vjezdu na staveniště.

Monumentální vstupní bránu do Nového Města pražského bude nadále připomínat nová ulička pojmenovaná U Horské brány, která částečně kopíruje umístění historické cesty směřující na východ z města.

K novoměstským hradbám bývaly přilepené tzv. střelecké domky. Městští střelci, především tedy výrobci kuší, mohli z rozhodnutí krále obsadit hradební věže a později se podél hradeb také usídlit. Základy některých domů odkryli archeologové už v sezóně 2024, další letos.

„Konkrétně v tomto domě bydlel nějaký čas střelec Anselm, kterého známe z písemných pramenů přelomu 14. a 15. století,“ ukazuje Vyšohlíd na základy jednoho z domků.

Hradba zanikla v souvislosti s třicetiletou válkou a vzápětí zde vyrostlo bastionové opevnění, které chránilo Prahu do 19. století. I jeho pozůstatky jsou teď na okraji nádraží viditelné.

Archeologové se při zkoumání dostali do hloubky čtyř až pěti metrů. Časté byly nálezy úlomků keramiky, ale i mincí, předmětů z kovu, zvířecích kostí a věcí z nich vyrobených. „Nejčastější jsou tady nálezy z období od poloviny 16. století do první poloviny 17. století, protože tou dobou došlo k radikální změně osídlení v souvislosti s třicetiletou válkou; spousta domů zanikla,“ uvedl Vyšohlíd.

Dobývání Švédy dokumentují střepiny z ručních a dělových granátů, dělostřelecké projektily, kule do pušek, ale i nálezy ostatků padlých obránců nebo útočníků. Předměty archeologové vysbírali, zbytky nemovitých památek nafotili, zakreslili a vyhotovili 3D model.

Terén se bude dále uzpůsobovat stavbě, stavaři ho srovnají kvůli výstavbě nového kolejiště. Některé části historického zdiva se podle Správy železnic zachovají, další se odstraní.

V květnu vstoupila přestavba nejstaršího pražského nádraží, na které jezdí vlaky od roku 1845, do nejsložitější fáze. „Zahájili jsme práce na platformě nad stanicí a také demolici 3. nástupiště – posledního nástupiště na Masarykově nádraží, které zůstalo v původním stavu,“ přiblížil aktuální práce správce stavby Martin Verner.

Vlaky z Kladna a Kralup nad Vltavou kvůli pracím až do konce roku nemohou zajíždět do centra Prahy a končí už ve stanici Praha-Bubny. „Výluka spojů od Negrelliho viaduktu umožní, aby celá přestavba jednoho z nejvýznamnějších pražských nádraží skončila na konci příštího roku,“ uvádí Správa železnic na svém webu.