Článek
Odborníci z Archeologického centra Olomouc prozkoumali od března do května plochu přibližně čtyř hektarů u hradu Tepenec formou detektorové prospekce a povrchového sběru. Výzkum si objednala společnost Heidelberg Materials CZ v souvislosti s plánovaným rozšířením sousedního kamenolomu.
Za nejzajímavější nález archeologové považují zmíněný fragment olověného ingotu (tj. kovový hutní polotovar určený k dalšímu zpracování) o hmotnosti přes dva kilogramy.
„Zatím nevíme, zda šlo o obchodovanou surovinu, nebo o materiál určený ke zpracování přímo na hradě. Olovo mohlo sloužit například k výrobě projektilů do palných zbraní nebo k odlévání dalších předmětů,“ řekl vedoucí výzkumu archeolog Jakub Vrána s tím, že další analýzy vědcům mohou pomoci zjistit, odkud surovina pocházela, a lépe pochopit, jak mohl být hrad zásobován.
První laboratorní analýza metodou rentgenové fluorescence (XRF) potvrdila, že fragment obsahuje přibližně 98 procent olova.
Letecký pohled na kamenolom pod Tepencem
„Analýza potvrdila, že jde o téměř čisté olovo. Ve vzorku se objevily také stopové příměsi, například arsenu, bismutu a cínu, které mohou být důležité pro další interpretaci nálezu,“ vysvětlil Michael Kamarád, který XRF analýzu provedl.
Vzorek zamířil do Centra archeometrie Curta Engelhorma v německém Mannheimu, kde odborníci provedou izotopovou analýzu. Ta by měla určit geologický původ olova.
Průzkum přinesl také významné nálezy dokládající vojenskou historii Tepence. Archeologové objevili válcovitý projektil do palné zbraně, hroty střel do kuší, zlomky podkov, ostruhy i další železné artefakty.
Výběr kovových nálezů z Tepence ve stavu před konzervací
„Vedle četných hrotů střel do kuší jsme nalezli také válcovitý projektil do palné zbraně. Podobné projektily byly na Tepenci objeveny už při předchozích výzkumech. Společně dokládají, že při dobývání hradu byly střelné zbraně používány už na konci 14. století, tedy ještě před husitskými válkami,“ dodal Vrána.
Hrad nechal postavit pozdější císař Karel IV.
Mezi dalšími nálezy jsou zlomky nožů, kleště, kružítko, součásti oděvu a obuvi, struska i slitky barevných kovů. Tyto artefakty doplňují obraz každodenního života i řemeslné výroby na středověkém hradě.
Nalezené předměty nyní procházejí konzervací a dalším laboratorním zpracováním. Výsledky připravovaných analýz mohou přinést nové poznatky o původu surovin, obchodních kontaktech i fungování jednoho z hradů Karla IV.
Tepenec nechal ve 14. století vybudovat moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. Během markraběcích válek byl hrad nejméně dvakrát dobyt a na počátku 15. století zanikl.
