Húsíové využili AI k vývoji raket. Po neúspěšném testu se jí ptali proč

Firma Anthropic sice ve své zprávě přímo neuvádí, že šlo o Húsíe. Hovoří o „buňce aktérů“ působících v severním Jemenu. Agentura AP a list Financial Times ale skupinu spojují s Húsíi, kteří ovládají rozsáhlé části severního Jemenu.

Skupina podle Anthropiku pracovala současně na třech zbrojních programech. Prvním byla řízená raketa, druhým vícestupňová balistická střela s deklarovaným doletem přes 2000 kilometrů a třetím soubor raketových variant označovaný jako R2000, jehož součástí měla být také hypersonická klouzavá zbraň.

Claude přitom nebyl využíván pouze jako poradce. Aktéři ho podle Anthropic nasadili místo lidských softwarových inženýrů při práci na systémech, které řídí a stabilizují letící zbraň.

Používali několik instancí Clauda najednou. Jedna měla na starosti psaní kódu, další výzkum a třetí kontrolovala kód vytvořený první. Anthropic tento způsob práce přirovnává k malému týmu inženýrů, kterému vedoucí rozdělí jednotlivé úkoly.

AI tak pomáhala s vývojem softwaru pro řízení letu, navigaci a navádění. Skupina ji využívala také při simulacích a dalších částech vývoje.

Anthropic zároveň uvádí, že jeho bezpečnostní mechanismy řadu požadavků zablokovaly. Ne však všechny.

Aktéři se podle společnosti snažili svůj skutečný záměr před AI skrývat. Rozdělovali práci do několika konverzací a jednotlivé úkoly formulovali tak, aby z nich nebylo možné snadno poznat, že výsledný software má sloužit k vývoji zbraní.

Právě rozdělování složitých úkolů mezi více konverzací je jedním z problémů, které Anthropic ve zprávě popisuje. Jednotlivé požadavky mohou samy o sobě působit méně problematicky, zatímco jejich kombinace odhalí skutečný účel práce.

Nejvážnější část případu přišla ve chvíli, kdy se vývoj posunul od počítačových simulací k reálnému testování.

Aktéři odpálili řízenou raketu při testu v Jemenu. Anthropic nemá důkazy, že by se jim podařilo dokončit a nasadit operační zbraň. Samotný test však podle firmy zřejmě skončil neúspěchem.

Během několika hodin po testu se totiž aktéři vrátili ke Claudovi a snažili se zjistit, proč raketa selhala. AI tak nebyla použita pouze při počátečním návrhu, ale také při následné analýze skutečného výsledku zkoušky.

Anthropic účty spojené s aktéry následně zablokoval a informace předal dalším partnerům z veřejného i soukromého sektoru. Zároveň ale zjistil, že aktéři už před zásahem vytvořili vlastní off-line simulační nástroj, který nebyl závislý na Claudovi ani na dalších inženýrských výpočetních prostředích.

Případ tak ukazuje limit samotného blokování přístupu k jednomu AI modelu. Umělá inteligence mohla v některých fázích vývoj urychlit, samotní aktéři už ale současně budovali vlastní nástroje a know-how.

Případ z Jemenu je přitom jen jednou kapitolou mnohem většího příběhu. Anthropic ve své rozsáhlé zprávě, kterou zveřejnil v noci na pátek a o které už Novinky informovaly, popisuje případy od kybernetických útoků přes propagandu, sledování lidí a podvody až po biologický výzkum, vývoj konvenčních zbraní a nelegální získávání schopností AI.

Jde o více než 150stránkový dokument, který shrnuje nejvýraznější případy od prosince 2025 do srpna 2026. Anthropic přitom upozorňuje, že nejde o běžné případy nevhodného používání chatbotu, ale o nejvýznamnější a nejnovější případy, které jeho týmy odhalily a narušily.

Ve skutečnosti je tedy množství případů, kdy je AI zneužívána, ještě daleko častější.