Hlavní obsah

Čtvrtina patnáctiletých neporozumí ani krátkému textu

Více než čtvrtina patnáctiletých dětí v Česku nedosahuje ani základní úrovně čtenářských dovedností, ukázalo mezinárodní šetření PISA 2025. Ačkoli jde o žáky na konci povinné školní docházky, dokážou pochopit a rozpoznat pouze jednoduchá sdělení v podobě vět, případně kratších textů.

Foto: Envato Elements

Nejlepších výsledků ve čtení dosahují žáci, kteří tráví čas nad beletrií či dlouhými texty, nejlépe tištěnými. Ilustrační foto

Článek

„Žáci čtou podstatně pomaleji, na texty jim musíme dát o polovinu nebo i 70 procent více času než před deseti lety. Zároveň musíme klást mnohem větší důraz na zpětnou vazbu, protože jsou žáci, kteří textům skutečně nerozumí. Velmi se proměnila i slovní zásoba, ale to je dáno tím, že nejen děti obecně méně čtou,“ nastínil pro Novinky Michal Kaderka, středoškolský učitel dějepisu a mediální výchovy a předseda Učitelské platformy.

Zkušenost kantorů dokládají nejnovější výsledky mezinárodního šetření PISA (Program pro mezinárodní hodnocení výsledků vzdělávání žáků). Jde o šetření OECD, které od roku 2000 zjišťuje úroveň znalostí a dovedností patnáctiletých žáků v matematice, čtení a přírodních vědách. Probíhá každé tři roky.

Čeští žáci se od roku 2022 ve čtení propadli v průměru o 20 bodů, což je největší zhoršení ze všech tří kategorií. Průměrný výsledek Čechů je 468 bodů, dívky dosáhly v průměru 484 bodů, chlapci pouze 454 bodů.

Oproti roku 2022 přibylo patnáctiletých, kteří nedosahují ani základní čtenářské úrovně. Ta je stanovena na 407 bodů. Zatímco před čtyřmi lety jich byla pětina, loni se podíl vyšplhal na 27 procent. Stejný podíl patnáctiletých zůstal pouze na základní úrovni čtenářství, což znamená, že si poradí s pochopením hlavní myšlenky maximálně u středně dlouhého sdělení.

„Žáci, kteří jsou pod základní úrovní, jsou reálně ohrožení aktuální i budoucí školní neúspěšností,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a zdůraznil, že potíže těmto teenagerům hrozí následně i v běžném životě či v zaměstnání: „Čtenářská gramotnost významně ovlivňuje další učení.“

Čtenářská gramotnost

Schopnost porozumět textu, přemýšlet o něm, posuzovat ho, zabývat se jím a používat ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti.

Nejvíce se mladí Češi zhoršili v úlohách, které vyžadovaly pečlivé čtení delších textů a další práci s nimi, například zapamatování si většího množství informací či propojení více informací z různých textů.

Anketa

Jak často se věnujete četbě knih?
Každý den
37,7 %
Několikrát do týdne
23,9 %
Alespoň jednou v měsíci
8,7 %
Méně, či vůbec
29,7 %
Celkem hlasovalo 812 čtenářů.

„Zhoršení schopnosti čtení se propsalo i do výsledků v přírodovědné gramotnosti, kde se jedna škála týkala vyhledávání a vyvozování informací a práce s nimi při dalším rozhodování,“ uvedl Zatloukal.

Analytici České školní inspekce (ČŠI) za zhoršením vidí více příčin, mezi nimi například sníženou schopnost soustředění. „Pozornost žáků je dnes rozdělená mezi čtení, sledování videí, komunikaci, hraní her. To se musí projevit,“ doplnil Michal Kaderka.

Související témata:
PISA (OECD)

Výběr článků

Načítám