Archeologové kopou v Červeném zámečku v České Lípě, bude z něj muzeum

První fáze archeologického výzkumu se zaměřila na zachování archeologických situací v přízemí letohrádku i v sousedních domech s čísly popisnými 58 a 59. Archeologové současně s tím zkoumali způsob založení staveb i technický stav základových konstrukcí. V archeologicky pozitivních prostorách pak přistoupili k plošnému odkryvu.

„Dosavadní práce odkryly v prostoru Červeného domu a sousedního domu čp. 58 pozůstatky tří otopných zařízení, která mohou souviset s písemně doloženou textilní barvírnou nebo také s mladší rafinérií cukru,“ popsal Vojtěch Novák, archeolog a vedoucí historického oddělení Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

„Ke starším archeologickým situacím patří fragment zdi o síle nejméně 120 cm, vybudované z hrubě opracovaných pískovcových kvádrů, s přilehlou vydlážděnou plochou. U těchto objektů nelze vyloučit ani středověké stáří a jejich souvislost s dnes zaniklým předhradím hradu Lipý,“ doplnil.

Mezi nejzajímavější nálezy, na něž archeologové narazili, patří například mince ze 17. století nebo jiná, mladší a stříbrná mince. „Je větší a masivnější než mince ze 17. století, ale bude pravděpodobně mladší a mohl by to být pětikrejcar,“ míní archeolog. Přesné určení podle něj dovolí až další zkoumání po očištění.

Archeologové objevili v Červeném domě také nálezy, které by se podle nich daly obecně zařadit do kategorie těch, jež se málokdy dochovají. „To jsou organické látky, papír, ba dokonce odtud máme tekutý inkoust. Všechny tyto nálezy jsou z jímek a pocházejí z doby minimálně před druhou světovou válkou,“ upřesnil Vojtěch Novák.

Lidé podílející se na výzkumu narazili také na staré nádobky na barvu, špachtličku, krejčovský metr, krabičku cigaret i na kování v podobě loveckého psa. Podobná jsou přitom vyobrazení na fasádě letohrádku. „Má nádherný široký lovecký obojek. Je to jeden z těch nálezů, který může souviset s původním účelem letohrádku, loveckého zámečku,“ upozornil Novák.

„Doplnilo to některá slepá místa o historii tohoto objektu. Je to rozdíl, když máte jen písemné zprávy o tom, že tu měla být barvírna, anebo máte opravdu doklad toho, že tu barvírna byla,“ shrnul archeolog Stanislav Martyčák.

Po rekonstrukci, v druhé polovině roku 2028, by se měla v Červeném zámečku otevřít nová muzejní expozice. Přiblíží historii rodu Berků, někdejších majitelů letohrádku, i proměny budovy v průběhu staletí. Zaměří se na barvení a potisk látek a na lovecké tradice a zbraně.

Proměna památky je součástí přeshraničního projektu, do kterého je kromě českolipského muzea zapojeno také městské muzeum v saském Bad Schandau. Tady vznikne nová expozice věnovaná působení člověka v krajině Labských pískovců.