Článek
„Nejdřív jsem tomu nemohla vůbec uvěřit,“ popisuje Sylva Dobalová z Ústavu dějin umění AV ČR své první pocity, když se ukázalo, že je grafický list mimořádně cenným originálem vytištěným na počátku 16. století.
Dřevořez je podle odborníků považován za klíčové dílo evropské vizuální kultury a je jedním ze sta nejvýznamnějších děl ve světové historii.
První vydání slavné dřevořezby s tématem nosorožce vlastní pouze několik sbírkových institucí na světě. Jde například o muzea ve Velké Británii, Paříží, New Yorku či Vídni, v Česku se nikde jinde nenachází.
Do Knihovny AV ČR se list dostal v 50. letech minulého století jako nákup z antikvariátu a byl uložený v depozitáři starých a vzácných tisků. Z archivních dokumentů experti vyvozují, že nejspíš šlo o akvizici Františka Horáka, tehdejšího ředitele knihovny.
Vzhledem k perfektně zachovalému stavu dřevořezu se předpokládalo, že jde nejspíše o tisk z pozdější doby, nebo dokonce falzum. Skutečná hodnota díla se začala odkrývat před rokem díky popularizační přednášce.
„Při té příležitosti byl dřevořez vynesen z depozitáře, a potom jsme ho zkoumali, zejména jsme ho dali prosvětlit. A v hlavě nosorožce, kde je papír slabší, jsme našli velice dobře ukrytý filigrán, což si můžeme představit jako určitý vodoznak. Ukázala se tam kotva v kruhu, která nám pomohla datovat papír, na kterém Dürer toho nosorožce vytiskl,“ přibližuje Dobalová, jak postupovali.
Kromě samotné vizuální podoby indického lichokopytníka obsahuje dřevořez i další prvky.
„Je tam slavný, ikonický Dürerův monogram AD a rok 1515. Nad rámečkem je text, který je v němčině a který vlastně shrnuje to, co tehdejší lidé o nosorožci věděli,“ popisuje podobu díla Markéta Kučerová, vědecká pracovnice Knihovny AV ČR.
Představení dřevořezu Nosorožec
Zobrazené exotické zvíře připlulo v roce 1515 do Lisabonu jako dar portugalskému králi Manuelu I. a stalo se okamžitě senzací. „V Evropě bylo známé jen z antického popisu a přes tisíc let ho tady živého nikdo neviděl. A možná už ani lidé nevěřili, že něco takového vůbec existuje,“ myslí si Dobalová.
Ani sám grafik Dürer ho však na vlastní oči neviděl, k vyobrazení mu pomohly podklady od očitého svědka a také jeho umělecká představivost. Dopustil se tak v kresbě několika nepřesností - nesprávně je na zvířeti třeba malý roh na jeho šíji.
„To, co měl Dürer k dispozici a podle čeho tvořil, byla skica a popis od tiskaře, který se jmenoval Valentin Fernandez. A nás možná zajímá, že byl původem z Moravy,“ doplňuje Kučerová jednu ze zajímavostí.