Článek
Pokud se do Zbirohu vydáte vlakem, je třeba vystoupit ve stanici Kařez a odtud autobusem do města. Malou radu jsme vyslovili, je načase vstoupit do města. Přijeli jsme na náměstí - podle přehledného značení snadno najdete místní infocentrum a tudíž i vítaných zdroj informací o významných místech ve městě, na zámku i v blízkém okolí.
Ve městě, jehož centrum stoupá do kopce, na horním konci stojí kostel sv. Mikuláše z roku 1364 - přestavěn barokně byl v roce 1716, opravován v letech 1883 a 1921. Dále je zde Muzeum Josefa Václava Sládka z roku 1952 na místě básníkova rodného domku, v témže objektu je i Městské muzeum (postaveno bylo v roce 1933).
Přímo na náměstí je turistický rozcestník. K zámku jsme se vydali kolem místní školy a dále do kopce širokou silnicí k vstupní bráně. Po zmíněné silnici sem míří i automobily. Po vstupu do Zámeckého parku nás jedna věc velice překvapila, či přímo zarazila - a to vojenský betonový plot kolem parku. Proč zde stojí, jsme pochopili o něco později.
V zámeckém parku je k dispozici minigolf a velké šachy, ale i dětské hřiště (poblíž vstupní brány). Zámek ve Zbirohu má dlouhou historii, disponuje i některými naprostými unikáty. Jedním z nich je známá 163 metrů hluboká zámecká studna, která se zajímavě stáčí do šroubovice. Tvrdí se o ní, že je vůbec nejhlubší hradní studnou v Evropě. Aby toho nebylo málo, vyhloubena byla v mimořádně tvrdé buližníkové skále. Jako unikát jmenujme i obnovenou vinici - se svou nadmořskou výškou 525 metrů je nejvýše položenou u nás.
Zámek vznikl z původního opevněného hradu, který byl založen na počátku 13. století. Za jeho zakladatele je považován Břetislav ze Zbirohu z rodu Sulislavců. Ale již roce 1230 zpráva připomíná jisté bratry Chřena a Sulislava ze Zbiroha. Později byli mezi vlastníky hradu rod Drslaviců, král Přemysl Otakar II., rod Rožmberků, král Zikmund, rod Kolovratů, rod Lobkoviců, nebo císař Rudolf II.
V roce 1868 hrad koupil podnikatel baron Bethel Henry Strousberg, který zámek v letech 1869 až 1870 přestavěl podle projektu architekta Augusta Ortha do zámecké novorenesanční podoby. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu prázdný zámek koupili Colloredo-Mansfeldové. V letech 1943 až 1945 byl zámek sídlem štábu SS. Poté se areál stal majetkem čs. státu a byl využíván armádou. Po roce 1989 zámek získalo město Zbiroh, které jej v roce 2004 prodalo firmě Gastro Žofín.
Historický exkurz nám napověděl, jak se tu objevil onen betonový plot - byla zde armáda. Zbiroh v minulém století proslul i jako supertajné centrum odposlouchávajících, zaměřovacích a rušících sítí tajných služeb.
Zámek je krásně opravený, stojí za to prohlédnout si jeho interiéry i exteriéry. V rámci zámeckého okruhu vám tu nabídnou poutavý příběh hradu a zámku Zbiroh, tajuplnou historii rytířů templářského řádu i okolnosti téměř dvacetiletého zdejšího pobytu Alfonse Muchy - včetně návštěvy jeho tehdejšího ateliéru, v kterém mimo jiné vznikla kompletní Slovanská epopej.
Otevřeno je po celý rok a prohlídky se dělají i pro minimální počet klientů, jak nás informovala manažerka prohlídek.
