Hlavní obsah

Tři sezóny v pekle na Valči, barokní perle Podbořanska

Novinky, Vratislav Konečný

Peklo si nádherný zámek na okraji vojenského prostoru Hradiště prožil několikrát. Jedna z nejkrásnějších památek kraje, mohutný barokní zámek s rozsáhlým umělecky založeným parkem vyzdobeným plastikami Matyáše Brauna, měl namále. Ne jednou, ale vzpamatovává se, pěkné je i městečko pod ním.

Foto: archiv NPÚ

Valečská zimní pohádka

Článek

V rukou státu po válce pustnul, byl totálně rozkraden. Přeměněn na ubytovnu pro válečné veterány, školu pro korejské děti, dětský domov, náhle před 40 lety vyhořel, nikdo neví proč. Možná od klučičího kouření, možná se vznítily saze.

Po požáru zbyly jen obvodové zdi, uvažovalo se o jeho demolici. To byly jeho sezóny v pekle, po roce 1990 se pomalu začalo s rekonstrukcí, bude pokračovat dlouho, interiéry zejí prázdnotou, přesto stojí za prohlídku. V létě je zámecký park bukolický místem klidu, nádherně je tu i v zimě.

Filmaři na zámku

Tři sezóny v pekle si zámek ve Valči prožil v roce 2009, kdy se tu natáčel film z roku 1947 o vnitřně rozervaném mladém intelektuálovi, hlavní role připadla Kryštofu Hádkovi (Ivan Heinz). Dandy se bezhlavě zamiluje do bisexuální Jany v podání Karoliny Gruszka.

Oběma se nechce makat, jen si užívat, milovat se, k obohacení občas něco ukradnou. Pád z výšin je hodně tvrdý. Milenci neušli pozornosti tajné policie a peklo začíná. Některé scény, třeba když zoufalý Heinz nabízí bezpečáků, že zabije americké generály pomocí nakažených blech, jsou hořkoúsměvné, ale podobně se zachoval Egon Bondy. Ten nabízel francouzské tajné službě vypuštění infikovaných blech na Rudém náměstí.

Na Valši se točila pohádka Radúz a Mahulena, Do nebíčka, Dotyk motýla, T.M.A, Housle a sen.

Postavil nádheru, ale zbyly jen dluhy

Valeč proslavil především rod pánů ze Štampachu, kteří gotický objekt, o němž je zmínka v roce 1358, renesančně přestavěli. Velkolepou přestavbu Valče realizoval Jan Kryštof Kager, svobodný pán ze Štampachu, bohužel zatížil panství obrovskými dluhy. Dalšími majiteli se stali Korbové, Karel Korb z Weidenheimu kupuje panství 1798 za 400 000 zlatých, zámek upravuje novorenesanční, v roce 1937 zakoupil Valeč Jan Larisch-Mönnich. Stát mu majetek sebral, o rozkradení se postarali lidé z okolí.

Zámecký park byl vyzdoben nádhernými sochami Matyáše Brauna, naštěstí ne originály, v roce 2003 jich osm ukradli, jsou v Rakousku, jejich majitel je odmítá vydat. Prý je koupil v dobré víře. Zřejmě věřil, že se na to nepřijde.

Valeč i v zimě stojí za návštěvu, je to zas jiný pohled, zámek vypadá jako dort ve sněhové cukrárně. V přízemí najdete výstavku artefaktů ze zničeného Doupova. Tady naše armáda neustále vítězila nad prohnilými imperialisty. Asi by se jí to podařilo, ale musela by je vylákat na své důvěrně známé cvičiště a poté – dotanku vtank!

Zámek je otevřen mimo pondělí a úterý celoročně.

Výběr článků

Načítám