Článek
Pro obyvatele města i návštěvníky, kteří vystoupí z vlaku na zastávce Ústí nad Orlicí-město, je připravena od Lázeňské ulice trasa, vyznačená oranžovými fáborky, která je provede nejzajímavějšími místy při cestě na chatu Hvězda.
Po projití Řehořovým dolem první zastavení je u Poustevníkovy studánky. Podle pověsti se zde koncem 17. století usídlil poustevník Řehoř. Svými znalostmi bylin přispíval k léčení nemocných. Údajně zemřel v roce 1705, ale ještě roku 1820 zde byly primitivní lázně s dřevěným žlebem. Koncem 19. století bylo pod studánkou kopáno za účelem využití pramene pro městský vodovod. To se však nepovedlo a tak v dnešní době pramen zásobuje vodou chatu Hvězda.
Po projití traverzem se nachází v horní části Vlčího dolu Vlčí studánka, jejíž dnešní úprava pochází z roku 1944. Je to velký kámen, z nějž trčí vlčí hlava vypouštějící vodu. Koncem 17. století zde bylo hluboké údolí se strmými hustě zarostlými svahy, které bylo útočištěm pro vlčí smečky. Studánka vznikla prý v místě jejich pelechu.
Po zdolání strmého svahu úzkou pěšinkou ve vzrostlém porostu a po přejití nové silnice oranžový fáborek označuje prostor, kde vyvěrá ze země pramen, upravený v roce 1942 v studánku zvanou Vicenova. Nápis připomíná Hynka Vicenu, herce první kočovné divadelní společnosti J. A. Prokopa. Posléze se stal ředitelem vlastní kočovné společnosti a byl blízkým přítelem J. K. Tyla.
Označená trasa dále vede kolem Liechtensteinova kamene, který nechal v roce 1898 zasadil kníže Johan z Liechtensteina v upomínku 40. výročí jeho vlády na tomto území. Je to kamenná deska označená latinským nápisem. Pověra pak praví, že kdo se kamene dotkne, ten se nabije potřebnou energií.
Vzhledem k optimálním přírodním podmínkám ve 20. letech minulého století ústecký rodák MUDr. Rudolf Lukes v těchto místech zřídil lesní léčebnu pro nemocné s tuberkulózou.
Po zhruba kilometrovém výstupu lesní cestou je cílem chata Hvězda.
