Hlavní obsah

Slepá básnířka a hluchý hudec představí Ještěd v Žitavě

Novinky, Milan Turek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Srpnovým tématem večera o první středě bude v žitavském kostele svatého Kříže před velkým postním plátnem neboli žitavskou Biblí premiérově uvedeno pásmo o Karolině Světlé, zpestřené hudbou z opery Bedřicha Smetany Hubička. Ve scénáři je na čtyři stovky fotografií z padesátých let i současnosti.

Foto: Milan Turek

Krajinu Podještědí dekoruje hřeben Ještědu, který poutníka vrátí do minulých století svým klidem a jednoduchostí

Článek

Poutník, který se vydá krajem v Podještědí, je překvapen poezií přírody,  neuslyší hluk lokomotiv s nekonečnou řadou vagónů ani hukot nikdy nepřestávající vřavy dálnic.

Louky, lesíky a obdělaná políčka dekoruje hřeben Ještědských hor s králem Ještědem. Pasoucí se kravičky nebo štěkající psi vedle nádherných vesnických stavení a silniček se spoustou malých sakrálních památek, to je krajina biblických příběhů nebo pohádkové krásy, kde lze najít pohodu a souhru člověka s přírodou.

Kraj inspirující české obrozence k vynikajícím dílům. Skvělá vyprávěčka povídek a románů z Podještědí svá poslední díla diktovala po totálním zhoršení zraku Anežce Čermákové-Slukové ve Světlé, kde pobývala každé prázdniny od smrti své dcerky Boženky až do roku 1891.

Iniciátoři poutní cesty VIA SACRA Volker Dudeck ze Žitavy a Holm Grosse z Bautzenu zařadili mezi čtrnáct zastavení také dvě krásná místa z Podještědí – Jablonné v Podještědí a Český Dub. Pro seznámení s touto oblastí vzniklo v rámci projektu literárně-hudební pásmo o této atraktivní části poutní cesty.

Kolektiv autorů pojmenoval prezentaci podle turistické cesty, která krajinou prochází a je nazývána Cestou Karoliny Světlé. Šedesát povídek a pět románů situovala slepá básnířka právě do prostoru kraje Podještědí, včetně pohraniční části Horní Lužice.

Premiéra hudebně-literárního pásma bude provedena v němčině v kostele svatého Kříže v Žitavě, kam také sahají děje povídek slepé básnířky. Velkou část děje, týkající se zvyků Lužičanů, zahrnula spisovatelka do svého Vesnického románu, kde také popisuje život Čechů v Lužici, zvláště v obci Herrnhutu.

Čtenář poznává obdiv spisovatelky ke způsobu života zakladatelů české obce v prostředí Lužických Srbů a Němců. Opera Bedřicha Smetany nemohla zachytit v takových detailech život v Podještědí a Žitavsku, přesto postavy pašeráků směřují právě na Žitavsko a do Lužice. Operu Hubičku napsal již téměř hluchý.

Aktéři z Čech představí v kostele čtyři krásná místa Podještědí – Jablonné v Podještědí, místo odpočinku svaté Zdislavy, jejíž maminka Sybilla je spoluzakladatelkou kláštera v Marienthalu, Kryštofovo údolí s muzeem betlémů a orlojem, letařovický kostel svatého Jakuba staršího a Český Dub s muzeem Karoliny Světlé a komendou svaté Zdislavi.

Vyprávění o Podještědí doprovodí úryvky hudby z opery Hubička – prolog, ukolébavka, zpěv skřivánka a závěrečný chór. Provedení bylo podpořeno ze strany Městských muzeí Žitavy, jejichž ředitelem je Marius Winzeller, švýcarský odborník na českou kunsthistorii a významný historik.  

Neméně zajímavá podpora premiéry pásma vzešla ze strany slévače žitavské firmy, Ronny Ponelta, studenta češtiny na večerní škole. Vynikající atmosféra kostela umocní provedení pásma dekorem žitavské Bible, postního plátna z roku 1472.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám