Hlavní obsah

Po stopách bratří Kleinů návštěvníky vede nová expozice Muzea silnic ve Vikýřovicích

Novinky, Tomáš Turek

Bratři Kleinové, stavitelé silnic, železnic a mostů, se konečně dočkali stálé muzejní expozice.

Foto: Tomáš Turek

Po stopách bratří Kleinů

Článek

Na konci roku 2013 byla v nově rekonstruovaných prostorách Muzea silnic ve Vikýřovicích otevřena muzejní expozice věnovaná životu a dílu bratří Kleinů.

Jejich stopy, kdy se z rybníkářů vypracovali mezi naše nejvýznamnější průmyslové podnikatele, sleduje expozice od prvních podnikatelských krůčků v 1. polovině 19. století - úprav zámeckého parku v Lednici, stavby první silnice v Uherském Hradišti a staveb či rekonstrukcí dalších státních a zemských silnic (např. Šumperské nebo Slavkovské).

Od poloviny 19. století se zaměřili na stavbu železničních tratí, kterých nakonec vybudovali - sami nebo ve spojení s jinými podnikateli - kolem 3700 kilometrů. Pracovali na stavbě Ferdinandovy Severní dráhy (část tratě z Vídně do Brna a úsek z Břeclavi do Přerova a Olomouce) i na stavbě Severní státní dráhy z Brna a Olomouce do Prahy a k saské hranici. K nejobtížnějším patřila stavba horské tratě přes Semmeringský průsmyk na Jižní dráze z Vídně do Terstu, kde stavěli dva nejobtížnější úseky včetně vrcholového tunelu.

Když v roce 1844 koupili vízmberské panství, získali nejen honosná rodinná sídla (zámek Vízmberk - Loučnou nad Desnou a zámek Sobotín, který si přestavěli z bývalé zbrojovky), ale také železárny v Sobotíně a Rejhoticích, ve kterých vyráběli vlastní výrobky pro stavbu železnic. 

Vybudovali nové závody v Petrově a ve Štěpánově. Věnovali se i těžbě uhlí – mj. na Ostravsku, Kladensku, Rosicku a Plzeňsku – a zapojili se i do těžby rud a dalších surovin potřebných pro hutní výrobu. Produkce jejich železáren byla v 60. letech 19. století druhou největší na Moravě (po Vítkovických železárnách), ve výrobě kolejnic zaujímaly železárny třetí místo v rakouské monarchii.  

Od 70. let 19. století se orientovali na výrobu železných nosných konstrukcí mostů, na dodávky technologických zařízení dolů, hutí, cukrovarů atd., na výrobu parních strojů, kotlů, lokomobil apod. Vyráběli také kamna, nářadí, stavební i uměleckou litinu. Na počátku 70. let však nastal úpadek, který s výkyvy pokračoval až do úplného ukončení výroby před 1. světovou válkou.

Vedoucí Muzea silnic Alena Turková k nové expozici Po stopách bratří Kleinů uvedla: „Bratři Kleinové si muzejní expozici určitě zasloužili. Vystavili jsme více jak stovku unikátních exponátů, v kopiích máme i archiválie, mj. rodokmen rodiny Kleinů, ze kterého se mohou návštěvníci dozvědět, že byli mj. spřízněni s pražskými Ringhoffery, že potomkem Kleinů byla také Sidonie Nádherná, u které se na zámku ve Vrchotových Janovicích scházeli představitelé tehdejšího kulturního života. I když potomci této první podnikatelské generace rodinné jméno poškodili, především před a během okupace, neznamená to, že bychom na záslužnou podnikatelskou činnost bratří Kleinů měli zapomenout." 

Související témata:

Výběr článků

Načítám