Hlavní obsah

Pět vrcholů Českého středohoří, na něž byste měli vylézt

Novinky, Vratislav Konečný

Zcela mimořádná je krajina sopečných kuželů na severu Čech. Zvedají se z roviny jako obrovské krtince, táhnoucí se od Ohře až k Jizerským horám. Některé kopce nesou na vrcholech hrady, v oblasti je jich téměř dvacet.

Foto: Vratislav Konečný

Bořeň z Bíliny

Článek

Rozhled z nich vás posouvá pozvolna dál uchvacující, a zároveň  zdevastovávanou krajinou.

Z kopce do kopce na kopec

Nad Louny se vypíná trojvrch Raná (457 m. n. m), rogalistů, paraglidistů a syslů ráj. Syslové zde byli dřív, na nižším vrcholu mají zákonem chráněnou kolonii, křídloletci startují z vyššího svahu. Obec Raná má ve znaku triglav, je hodně podobný slovenskému státnímu znaku. Kopce nad Louny, s Ranou na straně jedné a Oblíkem na druhé, jsou pomyslnou branou do Středohoří.

S leteckým sportem se tu začalo ve 30. letech minulého století, po Mnichovu zde začali cvičit kluzákoví piloti luftwaffe. Výstup je sice zdlouhavý, ale ne moc namáhavý, rozhled od vrcholového kříže vás ohromí.

Nad Třebenicemi, obcí známou muzeem českého granátu, který se v okolí těží, se vypíná strmý Košťál (481 m. n. m.). Zatímco ostatní vrchy jsou kuželovité, Košťál neboli Košťálov má vrchol značně ostrý. Na něm najdete výborné výhledové místo od zříceniny horního hradu. Jeho stavitel je neznámý, výstavností je možné, že se jednalo o královský  hrad, možná ho drželi i Zajícové z Hazmburka. Kaplířové ze Sulevic opustili skály v 16. století, kdy si vybudovali pod kopcem dostupnější tvrz. Výstup je pohodlný, parkoviště v lese pod hradem.

Lví siluetu připomíná mohutný znělcový Bořeň (539 m. n. m.) nad kdysi lázeňským městem Bílinou. Výstup je namáhavější, zvlášť poslední metry pod vrcholovou partií, ale nebudete litovat. Kromě městské zástavby pod vámi jsou na nedalekém obzoru vidět Krušné hory. Mrazovým zvětráváním vznikly věže, jehly, kupy. Znělcové skály místy spadají do hloubky až sta metrů. Část je využívána jako lezecký terén. Jedná se o jeden z nejvýznačnějších horolezeckých nepískovcových terénů u nás. Parkoviště naleznete u úpatí kopce. Bílinské lázně, ač ne velké, byl velmi známé, místní kyselka byla pojmem.

Nejznámějším vrcholem Středohoří je Milešovka (837 m. n. m.), také zvaná Hromová hora, podle německého badatele von Humboldta jeden z nejhezčích výhledů na světě. Kruhový výhled z přístupné rozhledny je na značnou část Čech, je zde nejdrsnější podnebí v republice, bezvětrno je podle měření osm dnů v roce. Stezka se vine po úbočí, výhled je až na vrcholu, od meteorologické stanice. Postavili ji v roce 1905. Najdete zde také občerstvení. Ve 20. letech 19. století zde postavili horskou restauraci, jednu z prvních u nás.  Pojmenování hora dostala podle osady Milešov při úpatí. Podobně je tomu i na nedalekém Lovoši, s mírnějším výstupem. Chata na vrcholu patří KČT, uvidíte odtud na Labe, Litoměřice, další kužely Středohoří. Odtud se snášejí rogalisté do údolí.   

Hněvín se nazývá vrch nad Mostem. Kdysi tu věznili alchymistu Kelleyho, než upadl v nemilost, laboroval pro Rudolfa II., nyní ho připomíná muzeum a socha. Od restaurace je výhled na Mostecko, Krušné hory a k Milešovce. Přístup autem je až na vrchol.

Výběr článků

Načítám