Článek
Ačkoli se rozsáhlá novela školského zákona chystala několik let a do Poslanecké sněmovny doputovala už v říjnu 2024, školy na uzákonění změn, které budou nabíhat postupně, stále čekají.
„Pozitivní určitě je, že se mají zavádět podpůrné pedagogické pozice. Školy po tom volají a je to věc, která nás bude přibližovat vyspělému světu. Děti se dočkají profesionální podpůrné péče tam, kde bude nějaký problém,“ myslí si programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Poslancům se ale – přes odpor Senátu – podařilo prohlasovat alespoň jinou, menší novelu. Ta zpřísňuje povolování odkladů nástupu do školy a zavádí slovní hodnocení dětí v první a druhé třídě. Nejmenší školáci se díky ní od září 2026 dočkají asistentů pedagoga v prvních třídách s alespoň 15 žáky.
Předák školských odborů František Dobšík v letošním roce ocenil zejména navyšování tabulkových platů učitelů. „Tabulky se po dlouhé době navýšily o sedm procent, což určitě kvituji. To je nejméně známka chvalitebně,“ poznamenal na adresu ministra školství Mikuláše Beka (STAN).
Známka za převod nepedagogů: 4+
Obavy má naopak z přenášení dalších finančních nákladů na zřizovatele. Převod financování nepedagogů na obce a kraje sice považuje za akceptovatelnou myšlenku, kritizuje ale provedení, které podle něj může způsobit problémy menším obcím.
„Provedení je špatné, zejména proto, že se bude zvyšovat minimální mzda. Máme obavu, že tam, kde bude obec bohatší, tak se budou mít nepedagogové lépe, ale tam, kde nebudou mít dostatek prostředků, to budou muset řešit ředitelé. Nechci říct, že je to nedostatečně, ale je to přinejmenším čtyři plus,“ nechal se slyšet.
Za kontroverzní považuje převod financování nepedagogických pracovníků a učebních pomůcek na zřizovatele také Hřebecký.
A co AI?
Expert na vzdělávání Bohumil Kartous vidí velkou mezeru v přizpůsobování školství moderním technologiím.
„České školství se proměňuje velmi pomalu. Nedávno jsem navštívil debatu o školství, kde se sešli zástupci stran, které mají šanci dostat se do Sněmovny. Za dvě hodiny se nikomu z nich nepodařilo zmínit téma umělé inteligence a jejího přelomového vlivu na práci s informacemi a vzdělávání,“ povzdechl si.
Zapojení moderních technologií se podle něj nepodařilo ve školách plošně nastartovat a ani v příštím roce to nevidí nadějně. Školám by přitom využití umělé inteligence mohlo pomoci například s individualizací výuky nebo zažehnat velké zpoždění, které za vývojem technologií mají.
Ohledně velké školské novely budou mít školy jasněji na začátku července, kdy ji má na programu Senát. Pokud ji odmítne, je pravděpodobné, že se k ní Sněmovna mimořádně sejde až v září, což by však školy a jejich zřizovatele nechalo v nejistotě po celé prázdniny.
